Jaroslav Šonka: Opepřená historie

4. listopad 2014
Glosa

Před lety vyslala Česká centra do zahraničí výstavu o Karlu IV. Pod titulem stálo cosi o době, kdy panoval „tschechischer König Karl IV.“ Německy je ovšem Český král Böhmischer König. Zažertoval jsem s kurátorkou a zeptal se jí, kdo byli ti první tři čeští Karlové. Sdělila mi, „že se to tak přeci říká“.

Před několika dny jsem v knihkupectví objevil brožury, jež mají mladým lidem přibližovat historii příjemným způsobem. Jedna se jmenuje „Doba krále Karla IV.“. Vyšla v roce 2003. Na zadní straně čtu odůvodnění, podle kterého suchopárných faktů musí dětská hlava pojmout hodně. Když se ale „opepří“ lidským přístupem, je téměř vyhráno“.

Že Karla IV. na českém trůnu žádní tři jmenovci nepředcházeli, vysvětlovat nemusím. Jako český král byl Karel toho jména první. Třeba na pečeti zakládací listiny Univerzity klečí před sv. Václavem s českou královskou korunou. Karel však nezapomněl, že univerzita potřebuje potvrzení Říše, které si poslal sám po několika měsících z Eisenachu. Tady byl Karlem opravdu čtvrtým.

Ale zpět k brožurce. Po různých peripetiích přichází na český trůn, po několika CIZINCÍCH, opět CIZINEC. Jan Lucemburský. Bere si Elišku Přemyslovnu, a tato dcera Václava II., ovšem také Guty rozené Habsburské, je natolik ČESKÁ, že její syn Václav, později Karel, se může stát největším Čechem. V textu Doc. PhDr. Evy Semotanové DrSc. chlapec přijede do Paříže, neumí žblebtnout francouzsky a hovoří na Blanche de Valois česky. Kdo se nenechá opít rohlíkem, zjistí v Karlově autobiografii, jak se mluvilo v jeho rodině a jak v Paříži upadla jeho čeština. Chlapec, který má přiblížit historii, je kompletně syntetický. Málem jako hloupý Honza.

Dozvíme se také, že tehdy lidé používali křesťanský kalendář. A který používáme dnes? Do Čech přichází v roce 1333 Karel IV., i když na tohle číslo ještě nebyl ani pravděpodobným kandidátem. Řada sympaťáků unikne označení CIZINEC, například Petr Parléř, Šváb jako poleno, či kronikář Petr Žitavský. A bingo: dozvíme se, že Vinohrady byly vinohrady.

Dobře míněná příručka připomíná Opráski z českí historie, i když to jistě není úmysl. Tak mě inspiruje aspoň letopočet jejího vydání. V Evropské unii jsme deset let, a jsme tam zpátky s Lucemburskem, a taky s nadějí, že naše děti se budou učit stejnou historii, jako ty lucemburské, německé či francouzské. A že Karel bude také jeden.

autor: Jaroslav Šonka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.