Jaroslav Šonka: Politické údery? Zásadně v létě!

13. srpen 2014
Glosa

Když se v minulém století dělaly politické čáry, které by v pozorné společnosti mohly narazit na odpor, padly většinou na léto, dobu prázdnin. Kubánská krize sice vypukla naplno až v říjnu, rezolutním prohlášením prezidenta Kennedyho, ale Sověti transportovali na Kubu svoje rakety v létě, s pocitem, že to není tak vidět.

Již dříve, když se – rovněž v létě - 1914 rozjížděla 1. světová válka, máme zprávy z Německa, Ruska a Rakouska, že vojáci jsou na žních, a proto nelze tak rychle mobilizovat. Pak se to ovšem přes veřejnou skepsi povedlo, s tragickými důsledky.

Náš smutný „vstup vojsk“ se odehrál v srpnu 1968, jistě také po podobné úvaze. Vzpomínám si, že jsem právě chtěl odjet za přítelkyní, ale kvůli sovětům mi unikla letní erotika a prázdniny nabraly zcela jiný kurz.

Inu, a podobně si to rozmyslel východoněmecký šéf Socialistické sjednocené strany Německa Walter Ulbricht, když před prázdninami roku 1961 mektavým hláskem ujišťoval, že „niemand will eine Mauer errichten“, tedy nikdo nechce stavět žádnou zeď, a pak, 13. srpna, se najednou vyrojili zedníci a pohraničníci, načež zeď jaksi vznikla. Ulbricht lhal. Dnes víme, že to byl dobře naplánovaný projekt. Už jen desítky kilometrů ostnatého drátu by se nedaly koupit někde v železářství.

Tahle zeď stimulovala poslední rozhodnuté k atletickým činům, jako byl skok do výšky, či slaňování horolezeckým lanem a skoky do plachty. Zanedlouho už to nešlo. Pokusy o útěk končily často smrtí zoufalců, kteří komunistickému ráji chtěli uniknout. Obětí bylo až do roku 1989 více než 900.

Ale byly zde i důsledky další. Když se stát pustí do takové stavby, nemá čas na stavbu bytů. Když podél zdi nemá nikdo bydlet, chybí stavební plochy. A zeď, která má jméno podle Berlína, byla jen částí zlomyslně - nesmyslné Železné opony.

Ale zpět k myšlence využití prázdnin pro násilné zákroky. Bylo tomu tak v případě Gruzie. A je otázka, zda tomu tak není i v případě východní Ukrajiny nebo Blízkého východu. Ale pozor. Prázdninové dobrodružství může mít důsledky, trvající spoustu let. Zeď, rozdělující Německo, přežila bezmála čtyři desetiletí. První světová válka trvala víc než 4 roky. Posrpnové období u nás pak více než 21 let.

Asi bychom v létě měli dávat více pozor.

autor: Jaroslav Šonka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.