Jaroslav Šonka: Před sto lety a dnes
Bertha von Suttnerová, rozená Kinská, vyrůstala v Praze, v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, žila ve Vídni, na Kavkaze, vedla kancelář Alfreda Nobela a stimulovala ho k založení Nobelovy ceny míru. O válce napsala román „Die Waffen nieder“, tedy „Složte zbraně“, tehdy velmi populární knihu.
V roce 1905 sama obdržela onu Nobelovu cenu za mír. Nedlouho před první světovou válkou vášnivě varovala před eskalací konfliktů a předpovídala důsledky této tehdy „války na spadnutí“. Vypuknutí války se nedožila, zemřela jen pár dní předtím, 21. června 1914.
Člověk nemusí být pacifistou, aby z dějin první světové války vyvodil, že rozpoutat ji nebylo nic rozumného. Ne nadarmo si zvolil Hermann Broch pro svou románovou trilogii o té době pojem „Schlafwandler“, tedy náměsíčníci. A historik Christopher Clark popsal cestu ke konfliktu stejným pojmem: „Sleepwalkers“.
Jeden český historik a politik sice nedávno vynadal pacifistům a dovozuje, že první i druhá světová válka přinesly na nějaký čas Čechům svobodu, a měly tedy smysl. Oběti válek z této svobody ovšem neměly nic. Nemám za to, že válka, spojená s genocidou, je nutným a dobrým předpokladem české svobody.
Po druhé světové válce vyzval Winston Churchill k integraci kontinentu, George Marshall přidal peníze, a mírový projekt evropského domu se rozrostl až k nám. Ovšem dnešní náměsíčníci si toho neváží. Přitom slyšíme denně zprávy, posilující skepsi například vůči invazi do Iráku v roce 2003. Není to jediný případ, kdy zásah neměl takové vlastnosti, aby vedl ke svobodě.
Klíčová otázka zní: kdy je nutné jít do válečného konfliktu a jakými prostředky? V daných integračních společenstvích, ať již v EU či v NATO, mají vojenské zásahy vlastnost spíše policejní korektury. A důležité je, že se vedou v kontextu zmíněných společenství, tedy na širší, mezinárodní základně.
V českých chatech se často dočteme, jak naivní byl Barack Obama, když v Praze hovořil o likvidaci atomových arzenálů. Jak naivní byla Ukrajina, že se atomového arzenálu vzdala. Jenže časy se mění, a s nimi i strategické úvahy. Barack Obama nepodporoval naivní pacifizmus. Snažil se jen o jiný systém bezpečnosti. Ani z perspektivy diktátora Putina atomové arzenály nedávají smysl, protože by po jejich užití krymské víno nechutnalo.
Poslechnout Berthu von Suttnerovou, potažmo Obamu, a složit alespoň tyto zbraně, by jistě dávalo smysl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
