Jaroslav Šonka: Tak nás ta Unie zase dusí

3. prosinec 2014
Glosa

Tak nás ta Unie zase dusí, řekl bytné Švejk, odkládaje noviny. Píšou o tom, jak naše komise v přípravě na práci komise evropské, zjistila, že velká zařízení našich klinik se pořizují za sumy zhruba o dvacet procent vyšší, než jinde ve světě. Šéfové klinik protestují. Nevěděli, že mají ceny srovnávat a otázky, kdeže těch 20 % zůstává, jsou prý bezpředmětné.

Inu, žasnoucího Švejka teď hraju já, po desetiletích v exilu, kde jsem býval přírodovědcem a měl jsem na starost vybavování částí nové univerzity v Ulmu. Na velké zařízení jsme si vyžádali nabídky firem, které stály v tvrdé konkurenci. Pak jsme s nimi jednali a mezi kolegy se vedla každodenní debata, co do laboratoře ještě koupíme, pokud stlačíme nabídku o deset procent. Vše se ladilo u kávy, často jsme se i pohádali, ale předražení zakázky by vedlo k vyloučení z okruhu slušných lidí.

Měli jsme i pravidla, jaké dárky nám firmy mohou dát. Nástěnný kalendář byl taktak přípustný. Firmy se předbíhaly třeba nabídkou ultracentrifugy rotorem zadarmo. Ten se šikl a vše se dalo doložit – ale domů do kuchyně si ho nikdo nevzal. Nebyl by k ničemu.

Tohle není ekonomická analýza, takže pojďme k jádru pudla. Jak to, že ti, kdo jsou za příjem předražených zakázek zodpovědní, ještě mohou chodit mezi lidi? Jak to, že se těch zhruba 20 % nestává jejich automatickou ostudou, dokud nevysvětlí, kam se peníze poděly? Jak to, že naši hrdinové mohou bojovat proti byrokracii v Evropské unii? Nebojují proto, že jim fouká do polívčičky?

Různé metody hodnoceni korupčního prostředí jasně ukazují, že míra korupce se evropskou kontrolou podstatně snižuje. Doma se dočteme a doslechneme jen o tom, že korupce v EU také existuje, ale sotva kdo napíše něco srovnávacího. Planě se tlachá o Unii jako společenství lobování a sobeckých zájmů a nikdo nehovoří o tom, jak se změnila míra korupce v končině srovnatelné s námi, totiž ve východním Německu. To se do revizních mechanizmů EU dostalo o dvanáct let dříve než Česko. Je to opravdu vidět. Právě na veřejných zakázkách.

Švejk se zamyslel, došel ke Kalichu, zapálil si fajfku, a pod obrazem Babiše, který nahradil císaře pána, řekl: Já jim těch dvacet procent přeju. Třeba mě pozvou na pivo. Jen je ta Unie nesmí zmáčknout.

autor: Jaroslav Šonka
Spustit audio