Jaroslav Šonka: Trable s identitou

26. srpen 2015
Glosa

V prvním ročníku Časopisu českého museum z roku 1827 popisuje plzeňský profesor Josef Vojtěch Sedláček cestu z Plzně do Řezna. Premonstrát z Teplé, středočeský rodák, počátkem 19. století objevil rodnou češtinu, kterou během studia téměř zapomněl, a jako učitel se tehdy ohroženému jazyku věnoval. Takže Thurn-Taxisové, kteří se chtěli naučit česky, ho pozvali do Řezna.

Sedláček popisuje cestu po silnicích obou zemí. Mýtné se platí na naší i na bavorské straně. O kontrolách není řeč, protože se nekonaly, ale přesto pozoruje rozdíly. V Bavorsku se mu nelíbí způsob staveb. „Na všech téměř domech střechy ne skloněné a šindelem pobité, nýbrž ploské jsou a z prken vedle sebe položených složené, na kterýchž nesmírný počet velikánských oblázkovitých nebo písečných kamenů sem tam rozloženo jest, což ta zde onde dosti vysoká stavení velmi zpotvořuje."

„Naproti tomu na silnicích žádných zásobné hromady dlažebných kamenů není nalézti, takže komusi napadlo říci: Bavořané nemají zásobných hromad na silnicích, protože kamenů potřebují na střechy místo šindeláků."

Na jeho pozorování před téměř dvěma sty lety je několik zajímavých aspektů. Bavorsko se od Česka liší dodnes. Nápadným rozdílem jsou nejen ony „zpotvořené střechy". Ale také to, že se hmotné poměry na obou stranách hranice úplně obrátily a „zpotvořené střechy" najdeme spíše na české straně. Ani tento obrat však neproměnil identitu obou zemí.

A další otázky identity a její stability. Sedláček vypočítává, kde se u nás mluví německy - třeba v Horšovském Týně, nebo česky - třeba v Klenčí, ale obojí pro něj patří k jedné zemské identitě, která se liší od té bavorské. V dnešních českých komentářích se ovšem dočteme o tom, jak je naše identita ohrožena, že během několika let budeme muslimskou zemí. Jak je to tedy s tou identitou?

Od Sedláčkova cestopisu se odehrála řada válek, dokonce jsme dobyli Bosnu a Hercegovinu, zemi muslimskou. První světová válka zatočila s pravoslavným Ruskem, s Osmanskou říší, a byli vražděni Arméni. Německo bylo poraženo, vyvolalo další válku, s brutální genocidou židů. Po válce poučeno integrovalo 3 milióny muslimů, mnozí z nich mluví bavorským či švábským nářečím. Bavorská klobása však zůstala bavorskou klobásou. My jsme však konfrontováni s předpověďmi tragédií, které způsobí současná migrační vlna, aniž na rozdíl od Bavorů s tím máme zkušenosti.

Vnímavý pozorovatel Sedláček by dnes z Řezna či Pasova přivezl spíše zprávu, že se o uprchlíky většinou vstřícně starají, a ti jim děkují. A vyučoval by, zpátky v Plzni, pěkně dějepis.

autor: Jaroslav Šonka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.