Jaroslav Veis: Nevypověditelní

Jsou slovní spojení, která nejen tahají za uši, ale navíc dokážou tahat peníze z kapes, zejména veřejných. Například taková nevypověditelná smlouva, někdy též v mutaci prakticky nevypověditelná smlouva.

Co chvíli na vás ta potvůrka někde vybafne. Daří se jí zejména v hospodaření hlavního města, odkud se šíří všemi směry. V novinách se dočtete, že Praha má nevypověditelnou smlouvu s firmou, která bude dodávat veškerou vodu za ceny, jež firma bude podle svých potřeb zvyšovat. Dejvice, ale nejspíš i další pražské čtvrti, se zase pyšní nevypověditelnou smlouvou s jinou firmou, že smí venkovní reklamu skoro zadarmo nastrčit všude, kam oko padne.

Prakticky nevypověditelnou smlouvu, slyším zase z rádia, má státní organizace provozující dálnice s firmou, které za hubičku pronajímá výhodná místa a ta na nich provozuje lukrativní dálniční benzínky. Královnou prakticky nevypověditelných je pak smlouva Prahy s firmou, provozující systém Opencard.

Společným rysem těchto smluv je, že na nich zásadně tratí veřejná správa a stát, tedy my všichni, zatímco vydělává druhá strana, často neznámá, neboť skrytá maskovací sítí právních fines. Mít takovou nevypověditelnou smlouvu je lepší než vlastnit zlatý důl nebo patent na viagru. Důl se vydoluje, patent vyprší.

Ale nevypověditelná smlouva s veřejnou správou? Ač to v ní explicitně nestojí, je donekonečna jištěna armádou obyvatel a občanů, kteří se v tomto případě mění v cosi mezi rukojmími a nevolníky.

Ještě nikdy jsem se nedočetl o nevypověditelné smlouvě, na níž by prodělávala soukromá firma, a obec či stát, tedy v důsledku i my občané, bychom si donekonečna plnili kapsy penězi. Tak hloupá žádná firma není, aby si do smlouvy neprosadila únikové cesty, kudy z ní vycouvat, jakmile jí to přestane vynášet.

Obávám se však, že z apriorní hlouposti nemusíme podezírat ani úředníky, kteří nevypověditelné smlouvy se soukromými firmami uzavírají. Otázku „je tak hloupej nebo je navedenej?“ si přece kladli už současníci Josefa Švejka.

Takže když se zdá, že se pražský magistrát dokáže vzepřít prakticky nevypověditelné smlouvě s v podstatě anonymní firmou eMoney Services, které Opencard patří, lze to jen uvítat. Peníze Pražanů, jež napadaly do téhle jámy bezednější než tunel Blanka, už asi nikdo nevrátí, ale aspoň se do ní přestanou sypat další.

Exprimátorovo varování, že papírové kupony jsou krokem zpět, je asi stejně podstatné, jako kdyby označil za zpátečnické chodit do klasických restaurací, když přece máme fastfoody.