Jaroslav Veis: Občan vlk a radnice koza

24. září 2014
Glosa

V poslední době se víc než kdy jindy ozývá slovo referendum. Světovým důvodem bylo referendum o tom, zda má Skotsko zůstat součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Domácím důvodem je pak spojené úsilí zdejších radnic referendum jakožto princip sice nezrušit - nejednáme přece protiústavně - ale zato účinně zabránit tomu, aby mělo jakýkoli smysl. Obrazně řečeno, splnit si prastarý sen všech šizuňků, totiž aby se vlk (tedy občan) nažral, a koza (tedy radnice) aby zůstala celá.

Na rozdíl od valné většiny demokratických politických procedur máme v oboru maření referend sice krátkou, avšak velmi výživnou praxi. Zdejší radnice v duchu tradičního českého koumesovství umějí pokusu o referendum bránit hned, jak dostanou petici s podpisy: označí za falešné tolik z nich, kolik petici zpochybní, a pak se klidně soudí do doby, kdy se propásne příhodný termín pro referendum – tedy souběh s volbami komunálními či do poslanecké sněmovny. Tato metoda se praktikuje zejména na Moravě.

Specifickou pražskou a středočeskou metodou zase je, že radnice sice petici přijme, avšak jedná o ní až tak pozdě, že souběh s volbami opět nelze stihnout. Nebo vůbec nejedná, a culící se starosta vysvětlí zvědavcům, že prostě nenašli volnou místnost, kde se konšelé mohou k jednání sejít, protože v té obvyklé se třeba zrovna myjí okna. Nebo radnice petici přijme, referendum vyhlásí, dokonce v termínu voleb, avšak senátních, kam chodí míň lidí než na druhou fotbalovou ligu. A zatímco volby jsou hned za dveřmi v přízemí, o referendu se dá hlasovat jen ve druhém patře zadního traktu budovy.

Internetový server s příznačným názvem Deník Referendum si dal práci a zjistil, že z letošních sedmatřiceti pokusů o vypsání referenda tak, aby to nebyly jen vyhozené peníze, tedy s komunálními volbami, uspěly jen čtyři.

Člověk se diví, že ještě nějakého radničního šibala či kmotra nenapadlo už dávno české know how sebrat, přehledně uspořádat a prodávat licence. Chytlavě by se to pojmenovalo, třeba „Shut up, stupid“, což je česky „Drž hubu, troubo“. Kdyby to zkusili včas nabídnout třeba v Londýně, mohlo se o nezávislosti Skotska hlasovat pouze na Orknejích a na ostrůvcích vnějších Hebrid. Ve Westminsteru se nemuseli celou noc třást, jak to dopadne.

autor: Jaroslav Veis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.