Jaroslav Veis: Stručné dějiny zdí

18. listopad 2015
Glosa

Uklízel jsem onehdá polici nad pracovním stolem a úplně vzadu narazil na krychličku z plexiskla s šedivou hrudkou uvnitř. Že to není kus měsíční horniny mi bylo jasné hned, ale chvíli mi trvalo, než mi došlo, že je to kus berlínské zdi, který jsem od kohosi dostal ho hned pár měsíců po jejím prolomení.

Berlínská zeď byla tenkrát druhou nejslavnější zdí světa hned po albu skupiny Pink Floyd. Její pád 9. listopadu 1989 se pro celý svět stal symbolem krachu projektu komunistické verze totality, maskovaného krycím názvem tábor míru a socialismu. Nenechme se, zahleděni po česku do sebe, mýlit. Zbytek světa si jako stěžejní okamžik roku zázraků 1989 vybaví dav proudící do západního Berlína, nikoli zmlácené demonstranty v Praze na Národní až týden poté.

Už nikdy zdi, přáli jsme si tenkrát. Měli jsme na mysli zdi nejen vězeňské, kterými se vyznačoval právě zmiňovaný tábor míru a socialismu, nýbrž všechny zdi. Liberální demokracie tu byla přece pro všechny lidi i pro všechny světadíly.

Jenže jak už to s přáními bývá, ta nevyslyšená odjakživa výrazně převyšují ta splněná. Zdi, zdá se, s námi budou dál. Provázejí lidské civilizace od chvíle, kdy lidé začali mít co chránit, ať už jde o hodnoty vyčíslitelné či nehmotné. Už Zeď nářků byla původně ochrannou hradbou jeruzalémské chrámové hory. Velká čínská zeď taktéž měla ve staletích svého budování chránit před nájezdníky, nikoli lákat turisty.

Do dějin světových zdí jsme však svými dvěma troškami přispěli i my a po svém. Poprvé Hladovou zdí na Petříně, kterou rádi popisujeme jako jakýsi středověký sociální projekt. Prý šlo víc než o obrannou hradbu o státní zakázku s cílem oživit trh práce po hladomoru v roce 1361. Pod názvem Nový úděl náš princip o šest století později okopíroval americký prezident Roosevelt. Nepochybně obrannou roli však měla druhá slavná česká zeď zvaná Lennonova: bránila svobodu vyjádřit svůj názor proti tuposti tehdejšího režimu.

A jak jsme na tom dnes? Doba po onom pádu berlínské zdi přinesla už dvě další slavné hradby, první na hranici mezi Spojenými státy a Mexikem, druhou mezi Izraelem a územím Západního břehu. Mluví se i o další, možná rekordní zdi, tentokrát kolem celého schengenského prostoru. Dnešní ovšem mají moderní odlehčenou podobu i název, v rámci možností politicky korektní. Bezpečnostní plot či bariéra, nebo využití technických zabezpečovacích prostředků přece jen zní líp než profláknutá zeď.

autor: Jaroslav Veis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.