Glosa2. května  2014  

Jiří Stránský: Grilování

Náměstí v Uherském Hradišti - Foto: Roman Verner

Náměstí v Uherském HradištiFoto: Roman Verner

Uherské Hradiště není proslulé jen Letní Filmovou Školou odhalující mladým lidem svět toho nejlepšího z filmu minulého i současného, taky ale je – a to velmi smutně – proslulé věznicí, kde v padesátých letech mučil své vězně Grebeníček starší.

I kvůli němu bylo uherskohradišťské teritorium, proslulé odporem proti režimu. I množstvím jeho obětí. Při odhalení jejich památníku jsem před lety taky byl. 

Kvůli tomu všemu se nejméně jednou za dva roky koná studentská konference o třetím odboji. Už jsem tam dvakrát byl a letos znovu především proto, že celá konference byla v režii střední hotelové školy. A ti studenti a jejich kantoři ji připravili i uspořádali bezvadně.  

Vyvrcholila dopoledne v největším kině, kam si mě pozvali před stříbrné plátno a tam mě na hodně dlouho podrobili čemusi, čemu se taky říká grilování, po česku hromadný výslech: vyslýchala mě profesorka a studenti k tomu posílali papírky s otázkami. 

Přestože mě vůbec nešetřili, měl jsem vlastně radost: potvrdili mi, co už jsem zažil na jiných školách – osud jejich země je zajímá a ne že ne. A že se nehodlají smířit s tím, co s ní prováděli komunisti a v tomhle čase se snaží provádět i většina politiků okouzlená vlastní kariérou a ne možností (že povinností, to snad ani netuší) pomáhat své zemi a jejím lidem. Ať už je to jejich smíření jakékoliv. Přiznávám, že v mnoha ohledech se mi líbí. 

Cesta autem z Prahy do Uherského Hradiště je poněkud zarúbaná (jak tam zpívají), ale měli jsme kliku – už jsme jeli v čase, kdy ty dálniční výluky přeci jen pár týdnů trvají, a řidiči, pro které je dálnice nezbytností, objevili Ameriku: vyplatí se jezdit podle pravidel. 

Když to všechno začalo, dost jsem se styděl – v Německu i třeba ve Francii jsou takové výluky na dálnicích kvůli opravám běžné, všude jeden pruh úzký pro osobní auta a druhý širší pro ostatní a všude je povolená osmdesátka a všude se jezdí v pohodě. A u nás to každou chvíli nějaký nepřizpůsobivý blb zastavil i na několik hodin. My ale už projeli bez jediného zastavení čtyřmi úseky a ani jednou se tam žádný bavorák či audina nevytahovaly. 

Že by s námi oněch čtyřiadvacet let svobody přeci jen něco udělalo? 

Autor:  Jiří  Stránský
Pořad: Glosa  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-sobota 06:33  |  Délka pořadu: 3 minuty  
 

Nové články v rubrice

  • 31. prosince  2015       rubrika: Glosa

    Petr Vizina: Dnes naposled

    Ona byla tmavovlasá, okatá, ze severu Moravy, s proříznutou pusou. Její oblíbená sprostá slova se sem takhle po ránu nehodí, ale Jana je používala jako citoslovce a bylo v nich tolik citu - vůči muzikantům, kterým pořádala...

     
  • 30. prosince  2015       rubrika: Glosa

    Karel Sedláček: Americké referendum

    Některé státy využívají referendum jako doplněk voleb v systému zastupitelské demokracie. Například každé americké volby doprovázejí také místní lidová hlasování. Voliči dávají najevo svůj názor a pomáhají svým voleným...

     
  • 23. prosince  2015     Audio  rubrika: Glosa

    Ivan Hoffman: Zachraňování křesťanů

    Vláda odsouhlasila přesídlení 153 iráckých křesťanů, kteří jsou na útěku před Islámským státem. V situaci, kdy je u nás devět lidí z deseti proti přijímání uprchlíků hlásících se k islámu proto, že se hlásí k islámu,...

     

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace