Miloš Rejchrt: Nabídka, která se neodmítá

Možná by bitva o Cařihrad dopadla jinak, kdyby maďarský konstruktér Orbán svůj vynález zkázy prodal byzantincům, kterým jej původně nabídl. Císař Konstantin XI. ale neměl po ruce tolik peněz, kolik Orbán požadoval, načež o těžkotonážní dělo projevili zájem Turci. Sultán Mehmed nabídl maďarskému zbrojaři čtyřikrát víc, než mu mohl zaplatit císař Konstantin.

Křesťan Orbán nabídku od muslimů přijal a dodal i další palné zbraně. Osobně pak v průběhu bitvy kontroloval, jak jeho vynálezy fungují. To se mu stalo osudným, jeden z jeho výrobků měl jakousi skrytou vadu, roztrhl se a svého vynálezce na místě zabil.

Orbánova postava mne zaujala. Ten člověk nebyl žádný středověký tmář a uvažoval způsobem, kterému dnes tak dobře rozumíme: Když mi někdo nabídne za mé služby čtyřikrát víc než jiný, samozřejmě beru ten čtyřnásobek. Komu a čemu tím posloužím, jak tím ovlivním budoucnost jiných lidí, koho tím zradím, poškodím či zničím, to neřeším. Dostal jsem přece nabídku, jaká se neodmítá.

Někteří historici mají za to, že pádem Cařihradu začal novověk. Možná mají pravdu, a zdá se, že i postav typu zbrojaře Orbána hodně přibylo. Stále ale chovám naději, a živím ji při setkáních s konkrétními jedinci, že i v našem novém věku žijí kolem mne lidé vůči svodům odolní. Když na to přijde, bez váhání odmítnou nabídky, jaké se neodmítají a svou duši neprodají nikomu a nikdy.

Ostatně, co je platno člověku, byť pak všechen svět získal, ale to, čím ho získal, jej nakonec zabilo.