Miloš Rejchrt: Račí meridon
„Udělej z 15 raků a 12 lotů másla račí máslo…do toho nalej žejdlík vařící smetany…pak do toho vraz 7 žloutků a po čtyřech bílkách sníh“- tak začíná recept na pokrm zvaný „meridon z raků“.
Sotva kdo z posluchačů Českého rozhlasu tu dobrotu kdy ochutnal, jeho autorku ale uhodne snad každý: vejce do mísy přece vrážela paní Rettigová. Oblíbenými jejími surovinami v množství větším než malém byla též smetana, cukr, máslo, bílá mouka. V dnešní době posedlé hubnutím její recepty většinou použitelné nejsou. Ty kaloricky chudší také ne, neboť žáby zadělávané s petružilkou vyšly z módy, kvíčaly na trhu nenajdeme a raky taky ne.
Recepty z Domácí kuchařky však jsou dodnes osvěživé jako jakési jazykové chuťovky, se stopami radosti z objevovaných možností českého jazyka. Mateřštinou Magdalény Dobromily byla němčina, česky se naučila v dospělosti ze své vůle a svého nadšení. Vlastenka Rettigová v jedné své básni napsala: „jistě není větší slasti jako šťastnou matkou být a své milované vlasti zase Čecha porodit“. Porodila jich celkem 11.
O vlastenectví tohoto typu už můžeme jenom číst, obnovitelné není. Patří k minulosti podobně jako pečený ťopan s nádivkou.
Trefný a aktuální však zůstává její postřeh, že „více lidu se shání po dobrém a chutném obědě než po nejkrásnější básni“.
Možná ve století Wolkera, Halase a Seiferta počet milovníků poezie stoupl, ale všimněte si, v posledním čtvrtstoletí ve vysílání televizních stanic zcela zmizely chvilky poezie a obrazovky zaplavily pořady o jídle a jeho přípravě. Už nejíme, abychom žili, ale žijeme, abychom jedli. S jídlem se čím dál tím něžněji mazlíme, a pokrmy a suroviny dětinsky zdrobňujeme. To ale není novinka, ani patronka českého kulinářství v Domácí kuchařce zásadně nepíše o žemlích, ale o žemličkách, a často o kašičce, jíštičce a zavařenince. Zkrátka příprava jídla nejsou jen suroviny, ale též emoce.
Rettigová je na sebe prozradila tímto výrokem: „nechci nic jiného, než aby čím více tím líp lidů šťastných na světě bylo… …když již pro mne všecka radost pohřbená, všecko štěstí zakopané, tedy ať se jiní radují, ať jiní šťastní jsou“.
Recepty z Domácí kuchařky jistě nejsou receptem na štěstí, ale jsou šťastnou připomínkou, že i příprava pokrmů k společnému stolování je kulturním fenoménem a příspěvkem k lidské vzájemnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
