Miloš Rejchrt: Svátek Vojtěcha
Dnes slaví svátek též velké množství Wojciechů v Polsku, neboť Slavníkovec Vojtěch, rodák z Libice na Cidlinou, sestal hlavním patronem polské církve. Doma v Čechách se mu ale moc nedařilo.
Nevznikla o něm žádná větší česká legenda, Bývá příležitostně vzýván jako patron lodníků, ba i sportovních veslařů, ale to spíše z nedorozumění, neboť veslo, které nepříliš početné sochy světce Vojtěcha drží v ruce, má upomínat nikoli na jeho domnělou vodáckou zálibu, nýbrž na mučednickou smrt.
Znechucen poměry ve svých rodných Čechách, dvakrát opustil biskupský stolec a když se ujistil, že ho v Praze opravdu nechtějí, odešel k břehům Baltu obracet na křesťanskou víru pohanské Prusy.Ti ale jeho záměr nijak neocenili a před misijním působením ho varovali pádně : udeřili ho pádlem přes záda. Vojtěch ale na varování nedbal, v misijním zápalu či z nešikovnosti pronikl na zakázané posvátné území, kde byl 23.dubna 997 proklán oštěpem a připraven o hlavu.
O výprasku pádlem, o mučednické smrti a možná o osobnosti Vojtěchově vůbec bychom my Češi nevěděli skoro nic, nebýt polského panovníka Boleslava Chrabrého. Ten Vojtěchovo tělo od Prusů koupil a uložil v panovnickém sídle Hnězdně. Již za dva roky po smrti byl Vojtěch svatořečen a v místě uložení světcových ostatků papež Silvestr II. roku tisícího založil arcibiskupství. Poláci tak získali nejen prestižní instituci, ale i všechny z ní vyplývající výhody o 350 let dřív než Češi.
Dalo by z Vojtěchova životopisu dovodit, že ve své vlasti nebývá prorok uznán a chce-li člověk uspět, musí z dusné české kotliny ven. Ale stejně tak lze říci, že k duchovnímu, kulturnímu i hospodářskému rozvoji jiných národů výrazně přispěli leckteří Češi a Češky. Pakliže venku se jim dařilo lépe než doma, přejme jim to, však odlesk jejich slávy přece jen dopadá i na nás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.