Miloš Rejchrt: Zlatý poklad

Kdosi z tehdejší vládní garnitury si před tím veřejně postěžoval, že republika trpí nedostatkem zlatých rezerv. Místo všelidového brblání na papaláše nahoře, kteří všechno rozkradli, a teď nevědí co by, se probudila ochota mnoha lidí na Fond republiky přispět.

Maminka chtěla věnovat zlaté náušnice. Nepatřila k sympatizantům tehdejšího režimu, však se nevyrovnala s náboženskými předsudky, tak to měla zapsáno v kádrovém posudku, ale i ona začala vnímat ČSSR jako svůj stát.

S realizací maminčina nápadu jsem nijak nespěchal, zlato přece počká a nezkazí se. Několik dní na to mnou ráno maminka zatřásla a probuzení do tvrdé reality doprovodila slovy “vstávej, obsadili nás Rusáci“.

Sen z roku 1968 o socialismu s lidskou tváří byl doprovázen úkazem, o kterém si dnes můžeme jen nechat zdát, totiž silnou identifikací obyvatelstva s vlastním státem a jeho politickou reprezentací. Vlna, nesená heslem „Jsme s vámi, buďte s námi“, se po vstupu vojsk a únosu čelných československých politiků do Moskvy ještě na několik dní mohutně vzedmula. S pozvolným ustupováním týchž politiků nátlaku okupantů pak už jen opadala. Spontánní lidová sbírka na Fond republiky byla tiše ukončena a zlato přihozeno k bankovnímu eráru.

První vlna privatizace byla odstartována už tehdy, tzv. bratrskou pomocí. Obyvatelé této země přestali vnímat svou republiku jako společnou věc. Od té doby je míra ztotožnění občanů s vlastním státem malá. Tu a tam se přežene poryv vlastenectví, když na stupni vítězů stane český sportovec či české družstvo, jinak ale převládá dojem, že stát, náš vlastní stát, je v podstatě překážka v naplňování našich soukromých tužeb. Státe, dávej, a ber kde ber, třeba z Evropské unie ber co nejvíc, ale nic od nás nechtěj!

Nápad nosit rodinné zlaté šperky do banky jako dobrovolný dar našemu státu asi už nikdy realizován nebude, však ani maminčino zlato nakonec ve státní bance neskončilo. Bylo přetaveno ve snubní prsteny a ten můj mi připomíná nejen manželské sliby, dokud nás smrt nerozdělí, ale i přísliby a naděje roku 1968.