Pavel Klusák: Kdo to je, ti U2?

Bílé většině západního světa musí vyznít jako nepochopitelné, ze někdo neví, co je zač kapela, jejíž frontman Bono vyjednával se světovými politiky o dluhu afrických zemí a zorganizoval obří charitativní akce.

Ale poslední týden přinesl kolem U2 něco, oč si takzvaně koledovali. Společnost Apple při globálně sledovaném uvedení nového iPhonu a hodinek přišla s překvapením: vydává zadarmo nové, do poslední chvíle neohlášené album kapely Songs of Innocence - a rovnou ho v některých teritoriích přímo nahrává uživatelům do jejich playlistů v mobilech a počítačích.

Vzhledem k tomu, ze iTunes používá údajně půl miliardy lidí, je to vzrušující rekordní záležitost - ale víc pro marketing než pro muziku.

Od uživatelů, kteří překvapeně nacházejí ve svých osobních přístrojích něco, oč si nikdy neřekli, lze teď číst na webu moře reakcí. Nejčastější otázka, když z ní vyjmeme vulgarismy, v reakcích zní: kdo jsou u všech všudy U2, a proč se ta muzika ocitla uprostřed playlistů vytvořených naším vkusem v našich domovech?

U2 v minulosti opakovaně nabízeli futuristická řešení: teď s nimi přichází budoucnost, která může vzbuzovat obavy. Začnou nás společnosti, jimž jsme bezelstně odklikali na internetu souhlas s nepřečtenými podmínkami, zásobovat takzvanými dárky, tedy věcmi, které budou hromadně formovat náš vkus a způsob, jakým spolu komunikujeme?

Zásah do soukromí dosud spočíval v tom, že se k nám někdo vloupal a něco nám sebral. Od tohoto týdne jsme svědky toho, že nám někdo domů umisťuje předmět svého zájmu. Není to lepší, spíš to připomíná dystopickou sci-fi.

Ta překvapená otázka, kdo jsou ti U2, je vedlejším efektem důležitějšího a méně zábavného dění. Možná je to paradoxně dobrý startovní bod pro budoucnost téhle kapely. Už od začátku nového milénia se Bono a spol docela trápí s tím, jak navázat, když jsou ta největší kapela na světě.

Teď jí dala mladá generace jaksi mimochodem najevo, že spousta lidí o ní nic netuší. Kdoví, jestli teď, jako ti, co si musí znovu vydobýt jméno a pověst, nedostali U2 lepší impuls než při setkáních s hlavami velmocí.