Učenci mezi Východem a Západem

Cyril a Metoděj - Foto: Zahari Zograf, licence Public Domain (eng)

Cyril a MetodějFoto: Zahari Zograf, licence Public Domain (eng)

Náboženská misie Cyrila a Metoděje se ocitla v popředí tehdejších mocenských vztahů světských panovníků a papeže, dokonce i v popředí prvních vážných sporů v křesťanské církvi.

Příběhem soluňských bratrů v Historii Plus tentokrát provádí Petra Číhalová z Velehradu, historikové Libor Jan z Masarykovy univerzity v Brně a Tomáš Černušák z Moravského zemského archivu.  

Učenci přišli roku 863 na Velkou Moravu z Konstantinopole na základě pověření byzantského císaře Michaela III., protože papež Mikuláš I. původní žádosti knížete Rostislava nevyhověl. 

Vytvořenou slovanskou liturgii se vydali roku 867 představit do Říma dalšímu z papežů, Hadriánu II. Byli přijati s veškerými poctami a jejich dar, ostatky svatého Klimenta, podle legendy třetího nástupce svatého Petra, přinášeli s sebou. 

Jejich disputace byly úspěšné a papež povolil užívání liturgických knih i sloužení slovanské mše. Konstantin pod řeholním jménem Cyril v Římě umírá a do střední Evropy se vrací pouze Metoděj. Ten je při své druhé cestě do Říma roku 869 vysvěcen na biskupa a jmenován arcibiskupem Panonie a Moravy. 

Kaple ve svatém Klimentovi v Římě, kde jsou ve skříňce pod oltářem uchovány ostatky svatého Cyrila - Foto: Michaela Krčmová

Kaple ve svatém Klimentovi v Římě, kde jsou ve skříňce pod oltářem uchovány ostatky svatého CyrilaFoto: Michaela Krčmová

I přes slibné začátky se zavedení slovanské liturgie ve druhé polovině 9. století na našem území nepodařilo, neboť do hry vstoupily různé mocenské zájmy včetně politického vlivu papežství, které procházelo velkou reformou. 

První velké spory, jež se v křesťanské církvi objevily v cařihradském patriarchátu v roce 867, nabývaly na významu i četnosti, až nakonec v roce 1045 došlo k definitivnímu rozdělení církve na východní a západní. 

Velkomoravské knížectví zaniklo a nástupnický státní útvar Českého království se stal součástí latinské západní kultury. 

Benediktinští mniši v Sázavském klášteře udrželi až do konce 11. století staroslovanské písemnictví, z něhož se dochovaly vzácné literární památky včetně opisů původních liturgických knih od Konstantina a Metoděje. 

Pokračovatelé obou bratrů byli vyhnáni na východ, do dnešního Chorvatska, Bulharska do oblasti kolem Ochridského jezera na makedonsko-albánské hranici. Jejich stopy jsou tam patrné dodnes. 

Atrium a hlavní vstup do baziliky svatého Klimenta v Římě - Foto: Michaela Krčmová

Pořad: Historie Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 20:33, repríza neděle 08:34,  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace