Češi v Bosně: krajané mezi mlýnskými kameny

Malba v českém domě v Nové Vsi - Foto: Petr Slinták

Malba v českém domě v Nové VsiFoto: Petr Slinták

Bosna a Hercegovina je hornatá jihoslovanská země s bohatým kulturním dědictvím a historií, kde v minulosti nalezla útočiště i česká menšina.

Po roce 1878, kdy protektorát nad zemí převzalo Rakousko-Uhersko, do Bosny přesídlovali úředníci, učitelé nebo architekti. 

 

Češi se začali v Bosně a Hercegovině usazovat poté, co území připadlo do správy Rakouska-Uherska. V obcích Prijedor, Prnjavor - Mačino Brdo a Nová ves žijí čeští krajané dodnes. Na období jugoslávského konfliktu neradi vzpomínají. Připravil Petr Slinták.

Vložit na svůj web

Češi rychle získali úctu starousedlíků 

Usazovali se především ve větších městech. Na sever země přišly i skupiny přesídlenců z Ruské říše. 

Bosna a Hercegovina zažila časy slávy i dobu bolestivých momentů. Byla svědkem soupeření Osmanské říše a habsburské monarchie, pokusu o sjednocení jihoslovanských zemí i vzestupu a pádu socialistického hospodaření. 

Na přelomu 19. a 20. století do Bosny přicházeli mezi ortodoxní Srby, katolické Chorvaty a muslimské Bosňáky Češi, kteří si pro svou píli a schopnosti rychle získali úctu starousedlíků. 

Obec Nová Ves ležící při hranici s chorvatskou Slavonií jimi byla přímo založena. 

Usazovali se však i na dalších místech – v Banja Luce a městečkách Prijedoru nebo Prnjavoru, kde leží další česká osada Mačino Brdo. Dnes sever Bosny patří takzvané Republice Srbské a pravoslavnými Srby je také převážně obýván. 

České besedy nejen pro Čechy 

Na několika místech Bosny a Hercegoviny dodnes fungují České besedy, což jsou kulturní sdružení českých krajanů a příznivců České republiky. Většina potomků bosenských Čechů je však k místnímu dění pasivní. 

Kostelík v Nové Vsi - Foto: Petr Slinták

Kostelík v Nové VsiFoto: Petr Slinták

Mladí lidé odešli do zahraničí nebo velkých měst a ti staří, unavení ekonomickými starostmi, nejeví o družení zájem. Na krajanské akce proto dochází i pravověrní Srbové – kvůli možnosti setkávat se anebo získat užitečné kontakty. 

Je to situace zcela jiná, než panuje v chorvatské Slavonii, kde je městečko Daruvar českou baštou kypící kulturním životem. Ze zemí bývalé Jugoslávie najdeme silnější krajanskou komunitu také na srbské Vojvodině v okolí městečka Bela Crkva. 

Češi mezi mlýnskými kameny 

Zatímco krajané v Srbsku byli během občanské války v 90. letech v relativním bezpečí, potomci českých usedlíků v Bosně se ocitli mezi mlýnskými kameny znesvářených stran. 

Bosna a Hercegovina je dnes zkropená čerstvě zaschlou krví a poznamenaná kulturními konflikty a křivdami minulosti. Stále hledá udržitelný způsob fungování státní správy, která by zohledňovala zájmy a potřeby všech národnostních skupin. 

Mementem nesnášenlivosti a teroru zůstává místo, kde během 2. světové války fungoval neblaze proslulý koncentrační tábor Jasenovac ležící na bosensko-chorvatském pomezí u řeky Sávy. 

Autor:  Petr Slinták
Pořad: Historie Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 20:33, repríza neděle 08:34,  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace