Cesta ke korunám Karla IV. Svou nejvýznamnější korunu získal Karel IV. před 660 lety v Římě

Originál železné koruny Lombardie - Foto:  © Museo e Tesoro del Duomo di Monza

Originál železné koruny LombardieFoto:  © Museo e Tesoro del Duomo di Monza

První korunovační jízdu Karla IV. do Říma budeme sledovat ve dvoudílném dokumentu Historie Plus. Na této cestě byl korunován také železnou korunou Lombardie, a to 6. ledna 1355 v bazilice svatého Ambrože v Miláně.

Letos si připomínáme 660 let od Karlovy milánské korunovace italským králem i korunovace římské, kdy byl na Boží hod velikonoční 5. dubna 1355 pomazán a korunován císařem Svaté říše římské v bazilice svatého Petra. 

 

Před 660 lety byl Karel IV. v Římě korunován císařskou korunou, nejvýznamnější ze čtyř, které získal. Michaela Krčmová sleduje Karlovu první římskou jízdu v Německu a Itálii. První část dokumentu končí milánskou korunovací korunou Lombardie v lednu 1355.

Vložit na svůj web

Naše putování začne ale o něco dříve, ve 30. letech 14. století, kdy se Karel IV. jako 15letý princ poprvé seznámil s Itálií, když na otcovo pozvání přijel na lucemburské panství do Toskánska. 

V roce 1332 se v Toskánsku zúčastnil své první velké bitvy při obraně hradu San Felice, která skončila vítězstvím Lucemburků. O rok později se svým otcem Janem zakládají pevnost Montecarlo na obranu města Luccy proti Florencii. 

„Karla IV. v Montecarlu stále připomíná heraldický znak, který je umístěný nad nouzovým východem,“ říká současný majitel tvrze pan Valter Menchini, který je hrdý na to, že s rodinou žije ve významném historickém místě. 

Karolínský znak v pevnosti Montecarlo - Foto: Eva Doležalová

Karolínský znak v pevnosti MontecarloFoto: Eva Doležalová

Po sedmi letech od korunovace Karla IV. českým králem nastává příznivá situace pro uskutečnění první korunovační jízdy za císařskou korunou do Říma. 

Panovníkovi je 38 let a je potřetí ženatý. Jeho chotí je mladičká Anna, jediná dcera Svídnického vévody, ve své době považována za nejkrásnější královnu v Evropě. 

Na svátek svatého Václava 28. září roku 1354 odjíždí král se svou družinou v počtu 300 jezdců po karolínské stezce do říšských falckých měst Norimberk, Sulzbach a Řezno. 

Pokračuje průsmykem v Julských Alpách do Furlanska, kde je od roku 1350 akvilejským patriarchou zvolen jeho nevlastní bratr Mikuláš Lucemburský. Ten ho slavnostně 14. října 1354 přivítá na svém zámku v Udine. 

Tam se panovník dozvídá mimořádně důležitou zprávu o smrti milánského signora a arcibiskupa Giovanniho Viscontiho, který si nepřál dalšího římského císaře z rodu Lucemburků. 

Tím se otevřela možnost dalšího vyjednávání se třemi dědici zemřelého vládce Milána a také uskutečnění korunovace Karla IV. italským králem. 

Viscontiové ubytovali krále a jeho doprovod ve svých palácích a nový milánský arcibiskup Robert Visconti 6. ledna 1355 v bazilice svatého Ambrože v Miláně korunoval Karla IV. železnou korunou Lombardie. 

Průčelí katedrály v Monze, jejíž součástí je kaple královny Teodolindy - Foto: Václav Šedý

Průčelí katedrály v Monze, jejíž součástí je kaple královny TeodolindyFoto: Václav Šedý

Originál železné koruny, v níž je podle legendy roztaven hřeb z Kristova kříže, je uložen v kapli langobardské královny Teodolindy v Monze u Milána. 

Tuto korunu získali z Lucemburské dynastie také Karlův dědeček Jindřich VII. a Karlův syn Zikmund. 

I když jsou v katedrále v Monze, jejíž součástí je také Teodolindina kaple, evidovány celkem čtyři koruny, je z doložených pramenů jasné, že Karel IV. získal právě tu železnou. 

Tvrdí to alespoň zástupce muzejní nadace Gaiani, spravující umělecké sbírky katedrály, architekt Stefano Servidio. 

S avignonským papežem Inocencem VI. jsou dojednány konečné podmínky pro Karlovu císařskou korunovaci v Římě. 

Panovník pokračuje do Toskánska a sídlem jeho dočasné vlády na italských lucemburských državách se stane Pisa, kde zůstane dva měsíce. 

Pisánskému pobytu Karla IV. a jeho císařské korunovaci ve Svatopetrské bazilice v Římě se budeme věnovat ve druhém díle pořadu Historie Plus 4. dubna ve 21:10. 

Oba díly vznikly za odborné spolupráce s historičkou Evou Doležalovou, vedoucí oddělení medievistických studií Historického ústavu Akademie věd České republiky. 

První část dokumentu končí milánskou korunovací korunou Lombardie v lednu 1355. Kdykoli si ji poslechněte nahoře v článku nebo v iRadiu. 

Pořad: Historie Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 20:33, repríza neděle 08:34,  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 18. listopadu  2017     AudioVideo  rubrika: Historie Plus

    Poslední setkání Voskovce a Wericha

    Voskovec a Werich, mimořádné osobnosti, které zanechaly hlubokou stopu nejen v kulturní historii. Spolužáci z pražského gymnázia, jejichž životy byly po řadu let tak těsně spjaté, že si snad ani jednoho bez druhého...

     
  • 11. listopadu  2017     Audio  rubrika: Historie Plus

    Říjnová revoluce a soumrak ruské inteligence

    Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka...

     
  • 4. listopadu  2017     Audio  rubrika: Historie Plus

    VŘSR - puč nazvaný revoluce

    Známá anekdota z dob nedávno minulých vyprávěla o tom, že Lenin byl vlastně Uljanov, Stalin Džugašvili a říjnová revoluce proběhla v listopadu - díky skoro dvoutýdennímu rozdílu mezi kalendářem gregoriánským a juliánským,...

     

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace