Cesta ke korunám Karla IV. v roce 1355

Český král a římský císař Karel IV. - Foto:  Národní památkový ústav

Český král a římský císař Karel IV.Foto:  Národní památkový ústav

Ve druhém dílu dokumentu budeme sledovat závěrečnou část korunovační jízdy Karla IV. do Říma. Více než dva měsíce na začátku roku 1355 strávil v Pise na svém toskánském panství a 2. dubna se objevil před branami středověkého Říma.

Letos si připomínáme 660 let od Karlovy milánské korunovace italským králem i korunovace římské, kdy byl na Boží hod velikonoční 5. dubna 1355 pomazán a korunován císařem Svaté říše římské v bazilice svatého Petra.

Karlův dědeček, císař Jindřich VII. v roce 1310 táhl se svým vojskem do Toskánska, aby tam vybudoval nové lucemburské panství, které posléze získali a bránili jeho syn Jan i vnuk Karel. 

 

Před 660 lety byl Karel IV. v Římě korunován císařskou korunou, byla to nejvýznamnější ze čtyř, které za život získal. Autorka dokumentu Michaela Krčmová sledovala Karlovu první římskou jízdu na místech v Itálii, která jsou spojena s Karlovým pobytem.

Vložit na svůj web

Toskánsko se stalo Jindřichovi VII. osudným, neboť krátce po své císařské korunovaci v Římě zemřel v roce 1313 v městečku Buonconvento a dva roky poté byly jeho ostatky přeneseny do pisánské katedrály. 

Zřejmě i proto Karel IV. zůstal v Pise po dlouhou dobu své korunovační jízdy. 

Ke svému manželovi se v únoru 1355 v Pise připojila královna Anna Svídnická v doprovodu pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. 

Tady také císařský pár po návratu z Říma čelil atentátu, kdy byl na začátku pisánské revoluce zapálen palác Anziani, kde v květnu 1355 manželé bydleli. 

Palác Gambacorti v Pise, místo pobytu Karla IV. před císařskou korunovací - Foto: Michaela Krčmová

Palác Gambacorti v Pise, místo pobytu Karla IV. před císařskou korunovacíFoto: Michaela Krčmová

Povstání bylo potlačeno a vůdcové vzpoury popraveni přímo na náměstí před palácem. 

Na hranice papežského státu dorazila královská družina 29. března a o pár dnů později, 2. dubna 1355, stanula před Římem na vrcholu hory Monte Mario, odkud je krásný výhled na město obehnané hradbami. 

V té době ani papež, ani kardinálové nesídlili v Římě, ale v Avignonu. 

Karlovou císařskou korunovací byl pověřen ostijský biskup, kardinál Pierre de Colombiers, který krále doprovázel už z Pisy. 

Vzhledem k dohodě, kterou uzavřel budoucí císař s papežem Inocencem VI., že se v Římě zdrží v hodnosti císaře pouze jeden den, nastoupil Karel IV. v podvečer 2. dubna pouť po nejvýznamnějších římských chrámech v přestrojení za běžného poutníka. 

Královský šat sundal v kostelíku svaté Máří Magdalény na konci poutnické cesty Francigena, která z vrchu Monte Mario ústila do Říma a dodnes existuje. Ve stejném kostelíku byl slavnostně oděn i na korunovaci. 

Korunovační průvod začal na Boží hod velikonoční 5. dubna u Andělského hradu a pokračoval k atriu středověké baziliky svatého Petra. 

Po udělení císařských hodností a bohoslužbě se císařský pár vydal na triumfální pochod městem, který byl zakončen hostinou v Lateránském paláci u baziliky svatého Jana na Lateránu. 

Před setměním císař Karel IV. opustil Řím a přenocoval v klášteře svatého Vavřince za hradbami. Následující den 6. dubna zahájil zpáteční cestu do Prahy, kam dospěl 15. srpna 1355. 

Kastelán Jaromír Kubů v klenotnici na Karlštejně. Repliky svatováclavské a císařské koruny - Foto: Michaela Krčmová

Kastelán Jaromír Kubů v klenotnici na Karlštejně. Repliky svatováclavské a císařské korunyFoto: Michaela Krčmová

Vládu nad Římem přenechal papežům, jejichž avignonský pobyt se chýlil ke konci, a před církevním státem se otevíralo období velkého mocenského rozmachu. 

Jinde v Evropě se konstituovaly silné monarchie a sny o obnovení římského impéria byly definitivně překonány novou politickou realitou.

I když máme k dispozici mnohá přímá i nepřímá svědectví o Karlově císařské korunovaci, nikdo z kronikářů se nezmínil o tom, kdo přivezl do Říma císařskou korunu, která předtím patřila Ludvíku Bavorovi. 

Dnes je její originál vystaven ve vídeňském Hofburgu a existují čtyři repliky, kopií je bezpočet. Poslední vyrobená replika je k vidění na hradě Karlštejně, který byl vybudován právě pro uchování korunovačních klenotů a jiných posvěcených předmětů. 

Oba díly dokumentu Cesta za korunami Karla IV. vznikly za odborné spolupráce s historičkou Evou Doležalovou, vedoucí oddělení medievistických studií Historického ústavu Akademie věd České republiky. 

Poslouchejte kdykoli Historii Plus nahoře v článku nebo v iRadiu.
 

Pořad: Historie Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 20:33, repríza neděle 08:34,  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 18. listopadu  2017     AudioVideo  rubrika: Historie Plus

    Poslední setkání Voskovce a Wericha

    Voskovec a Werich, mimořádné osobnosti, které zanechaly hlubokou stopu nejen v kulturní historii. Spolužáci z pražského gymnázia, jejichž životy byly po řadu let tak těsně spjaté, že si snad ani jednoho bez druhého...

     
  • 11. listopadu  2017     Audio  rubrika: Historie Plus

    Říjnová revoluce a soumrak ruské inteligence

    Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka...

     
  • 4. listopadu  2017     Audio  rubrika: Historie Plus

    VŘSR - puč nazvaný revoluce

    Známá anekdota z dob nedávno minulých vyprávěla o tom, že Lenin byl vlastně Uljanov, Stalin Džugašvili a říjnová revoluce proběhla v listopadu - díky skoro dvoutýdennímu rozdílu mezi kalendářem gregoriánským a juliánským,...

     

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace