Dva nesvatí Antonínové. Boj o moc v gubernii jako karikatura boje o moc v metropoli

Antonín Zápotocký patřil mezi „staré zasloužilé soudruhy“ - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  National Archives (archive.org)

Antonín Zápotocký patřil mezi „staré zasloužilé soudruhy“Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, National Archives (archive.org)

V letech 1953 u nás došlo po smrti Klementa Gottwalda - prezidenta a předsedy KSČ - k mocenské dvojkolejnosti. Prezidentem se stal Antonín Zápotocký, prvním tajemníkem ÚV KSČ Antonín Novotný.

Funkce předsedy KSČ byla po smrti Klementa Gottwalda zrušena a namísto ní byla pro řízení strany vytvořena funkce prvního tajemníka, ten si ovšem musel své mocenské postavení teprve vybojovat. 

Zápotocký patřil mezi „staré zasloužilé soudruhy“ a působil ještě před založením KSČ v sociální demokracii (kterou jeho otec Ladislav spoluzakládal). Ve 20. letech pak krátkou dobu stranu dokonce vedl. Po válce vedl sjednocené odbory a roku 1948 se stal předsedou vlády.  

Naproti tomu Novotný byl na konci 30. let teprve krajským tajemníkem strany (v Hodoníně) a jeho hvězda začala stoupat až po válce, kdy se stal krajským tajemníkem v Praze a v roce 1951 členem všemocného politbyra.  

Po Stalinově smrti - zemřel jen několik dní před Gottwaldem - zavládlo jisté mocenské vakuum i v Moskvě. Teze o kolektivním vedení měly maskovat úporný vnitrostranický boj o moc, ze kterého nakonec vyšel vítězně Nikita Sergejevič Chruščov.  

Jasně viditelný vůdce 

Jak už to bývá, boj o moc v gubernii je spíše karikaturou boje o moc v metropoli. A tak ačkoliv se Zápotocký cítil přirozeným vůdcem strany a snažil se tak zpočátku i vystupovat, Novotný se po všech stránkách projevil jako zkušený aparátčík znalý zákulisních manévrů, a tak byl boj rozhodnut v jeho prospěch ještě před Zápotockého smrtí. 

Novotný se po všech stránkách projevil jako zkušený aparátčík znalý zákulisních manévrů - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Universal Studios

Novotný se po všech stránkách projevil jako zkušený aparátčík znalý zákulisních manévrůFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Universal Studios

Doba byla přitom více než bouřlivá – v červnu 1953 dochází ke stávkám a plzeňskému povstání (po měnové reformě) v Československu a krátce na to také k povstání v NDR, potlačeném sovětskými jednotkami.  

V roce 1956 probíhají bouře naopak v Polsku a v Maďarsku dojde dokonce k prakticky celonárodnímu protikomunistickému povstání rovněž potlačenému sovětskými jednotkami. I z důvodů těchto otřesů bylo v sovětském bloku zapotřebí, aby v každé zemi fungoval jasně viditelný a nezpochybnitelný partajní vůdce. 

Po Zápotockého smrti v roce 1957 byl Novotný - na sovětský nátlak - zvolen prezidentem republiky a nejvyšší stranické i státní funkce tak byly – jako za Gottwalda – opět soustředěny v rukou jediného člověka. Generační obměna ve stranickém vedení tak dospěla do nejvyšších mocenských pater. 

V pořadu hovoří historik Jiří Bílý, zazní úryvky z odborné literatury a dobových dokumentů i ukázky ze Zápotockého a Novotného projevů – z archivu Českého rozhlasu a monitoringu rozhlasové stanice Svobodná Evropa. 

Autor:  Pavel Hlavatý
Pořad: Historie Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 20:33, repríza neděle 08:34,  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace