Grónsko před a po příchodu křesťanství s českou stopou

Původní grónská mytologie vykresluje svébytný, mnohovrstevnatý svět s mnoha mytickými bytostmi, zvířaty proměňujícími se v lidi a lidmi proměňujícími se ve zvířata. Jedním z hlavních motivů grónských mýtů jsou tabu a případy, kdy je lidé porušují. V takových případech musí zasáhnout šaman. I bez jeho zásahu však grónská kosmologie určuje poměrně přesně určené místo člověka na Zemi a jeho cestu do zásvětí – buď do horního do nebe (nikoli ve smyslu ráje), anebo dolního v moři (nikoli ve smyslu pekla).

Grafické ztvárnění grónských mýtů a pověstí (které si Gróňané vyprávěli za zmiňovaných dlouhých zimních večerů) přináší i stejnojmenná výstava, která v těchto měsících putuje po Česku. Jejím kurátorem je bývalý český velvyslanec v Dánsku Zdeněk Lyčka, který spolu s Violou Lyčkovou přeložil knihu Grónské mýty a pověsti od dánsko-grónského polárníka a antropologa Knuda Rasmussena. Grafického ztvárnění mýtů, nutno říct uhrančivě naturalistického, se ujal výtvarník Martin Velíšek. Výstava putovala i po Dánsku a v Grónsku a pohled na vlastní mýty zobrazené člověkem z jiné kultury vyvolal podle autorů silnou odezvu – většinou pozitivní; ve zbylých případech neméně silně negativní.

Život v Grónsku byl (a často stále je) nesmírně krutý a vyžaduje velkou houževnatost. Tu museli prokázat i křesťanští misionáři. První, kdo na ostrov přivezl poselství křesťanské víry, byli vikingové. Ti ji zřejmě ale nešířili dál, protože Grónsko využívali jako obchodní kolonii, zastávku cestou na americký kontinent.

Druhá vlna křesťanských misionářů, tentokrát s jasným cílem obrátit na víru Inuity věřící v šamanismus, dorazila na ostrov v roce 1721. Prvním křesťanským misionářem byl dánsko-norský luteránský pastor Hans Egede. Od dánského krále Frederika IV. (Norsko tehdy patřilo Dánsku, stejně jako Grónsko) získal povolení založit na ostrově misie. Současně tam chtěl najít stopy prvních křesťanů – Vikingů.

Šaman Hivshu se v adventním vydání pořadu Historie Plus zamýšlí nad smyslem života a naším místem na zemi – ať už je naše víra jakákoli|foto: Galya Morrell

Získávat na víru Inuity nebylo nic lehkého a v cestě stála hlavně jazyková bariéra. Hans Egede pokřtil jen několik málo lidí. V roce 1733 dorazila loď s další „várkou“ioáií misionářů: bratranci Christianem a Matthäusem Stachovými a Christianem Davidem. Ti pocházeli původně z dnešní severní Moravy; po bitvě na Bílé hoře museli podobně jako členové Jednoty bratrské a dalších evangelických církví narychlo země Koruny české opustit. Bratranci Stachové a Christian David patřili k tzv. Moravským bratřím. I je požádal nový dánský král Christian VI. o založení misií v Grónsku a šíření křesťanské víry mezi jeho grónskými poddanými.

Moravští bratři měli k víře však úplně jiný přístup než teolog Hans Egede. Víru mnohem více prožívali srdcem než rozumem. Ani jejich začátky v Grónsku však nebyly lehké a kontakt s domácím obyvatelstvem byl minimální. Situaci zkomplikovala také epidemie neštovic, kterou do Grónska zavlekly lodě z Evropy. Neštovice zabily v Grónsku mnoho lidí, včetně těch, které se již podařilo pokřtít Hansi Egedemu.

V průběhu následujících dekád se Gróňané křesťanství více otevřeli. Misie Moravských bratří zde skončila v roce 1900. Zdejší křesťanské kostely jsou však dodnes zaplněné věřícími. Zdeněk Lyčka odhaduje, že jsou dnes plnější než v Dánsku.

V pořadu Historie Plus vystoupí i jeden méně tradiční host, který se nabídne na situaci jiný pohled. Historicky první šaman se v adventním vydání pořadu Historie Plus zamýšlí nad smyslem života a naším místem na zemi – ať už je naše víra jakákoli.