Historický kompromis a vražda Alda Mora
Ozbrojené komando levicové teroristické organizace Rudé brigády uneslo 16.března 1978 Alda Mora. Vyjednávání o propuštění svého lídra překvapivě Křesťanská demokracie odmítla a tak byl jeho život obětován ve jménu státu. Touto bezprecedentní politickou vraždou skončil pokus o politiku historického kompromisu v podobě společné vlády křesťanských demokratů a komunistů.
S myšlenkou sblížení rozdílných politických názorů, které svou podstatou formují i odlišné režimy, přišel komunistický předák Enrico Berlinguer v roce 1973 po pravicovém puči v Chile. Vyjednávání na vládní straně byl pověřen Aldo Moro.
K historickému kompromisu měly dojít dvě nejsilnější politické strany s masovou voličskou základnou. „Mě však rétorika politiků o tom, že tyto strany zastupují lid, dosti vyděsila“, říká filozof Václav Bělohradský, který od konce šedesátých let 20.století žije v Itálii.
To, že Křesťanská demokracie po druhé světové válce na desetiletí opanovala Itálii, je zvláštností italské politiky. Podle druhého hosta pořadu Historie Plus Radka Bubna podobné příklady v Evropě nenajdeme. Co však najdeme na celém západním území kontinentu je vlna levicového terorismu sedmdesátých let, která se s nebývalou silou projevila také v Itálii a skončila de facto únosem a vraždou Alda Mora.
Z bývalých radikálů „olověných let“ levicového i pravicového teroru se stali kajícníci a po procesech a výkonu trestu ( často částečně prominutém) se vrátili do běžného života společnosti. V politických spekulacích oněch 54 dnů věznění Alda Mora se vytratilo to podstatné, totiž snaha o záchranu lidského života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
