Kapucíni ve Fulneku byli za normalizace na periferii dění, přesto dokázali mnohé. Skrytě v podzemní církvi

Do českých zemí kapucíni přišli na konci 16. století - Foto: Wikimedia Commons,  Víctor Vélez,  CC BY 2.0

Do českých zemí kapucíni přišli na konci 16. stoletíFoto: Wikimedia Commons, Víctor Vélez, CC BY 2.0

Kapucíni se vyčlenili z přísnější observantské větve františkánů roku 1525 coby reformní řád. Chtěli se vrátit k základům učení sv. Františka z Assisi.

Posláním řeholníků, kteří žili v prostotě, byla duchovní i hmotná starost o chudé a nemocné, kázání evangelia a lidové misie. 

Do českých zemí kapucíni přišli na konci 16. století. V roce 1949 měl řád 123 členů, kteří žili v řadě klášterů. 

 

Do Fulneku, městečka na pomezí Moravy a Slezska, nás zavede pořad věnovaný působení řádu kapucínů v době, kdy nebylo náboženským aktivitám přáno. Jak se mohla projevovat podzemní církev v době normalizace? Připravil Petr Slinták.

Vložit na svůj web

I když během komunistické éry působili v ilegalitě, jejich skryté společenství se podařilo zachovat tak, aby mohlo být po sametové revoluci obnoveno. 

V 70. a 80. letech bylo jedním z významných míst kapucínských aktivit městečko Fulnek rozkládající se na obou stranách historické zemské hranice mezi Moravou a Slezskem. 

Od 15. století do třicetileté války zde existovala Jednota bratrská. V letech 1618–1621 ve Fulneku působil jako správce Jan Amos Komenský, který tu vytvořil několik svých děl. Mezi nimi například sociálně-kritický svazek Listové do nebe nebo známou mapu Moravy. 

Během 2. světové války byla část Fulneku srovnána se zemí. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a některé domy lehly popelem. 

Pohled na obraz bývalého kapucínského kláštera - Foto: Petr Slinták

Pohled na obraz bývalého kapucínského klášteraFoto: Petr Slinták

Dnes je historické jádro města městskou památkovou zónou. Hlavními památkami jsou zámek, barokní kostel s bývalým klášterem augustiniánů a dům Jednoty bratrské. Ten slouží jako muzeum. 

Na protilehlé straně údolí se tyčí kostel s někdejším kapucínským klášterem. Zatímco chrám zasvěcený svatému Josefu byl v minulých letech opraven a slouží pro kulturní účely, polorozpadlý konvent čeká na využití. 

Velkou zásluhu na skrytých kapucínských aktivitách během let takzvané normalizace měl páter Vícha, který se tehdy stal kapucínským provinciálem. 

Jiří Jan Vícha byl narozen v nedalekém Skřipově u Opavy, rozuměl zdejšímu prostředí, a dokázal tak efektivně působit v duchovní pastoraci i během let nesvobody. 

Už po zrušení klášterů v 50. letech a pobytu u PTP se aktivně zapojil do podzemní církve a napomáhal při teologické přípravě řadových věřících i bohoslovců. 

V červenci roku 1961 byl po přelíčení s dvanáctičlennou skupinou Neuwirth a spol. odsouzen k odnětí svobody za údajnou velezradu. Z valdické věznice byl propuštěn v roce 1967. 

O dva roky později byl povolán do Fulneku k výpomoci při místní farní správě. 

O duchovní hloubce osobnosti Jiřího Jana Víchy dodnes vypovídají nejen vzpomínky bližních, ale také verše, které vznikly převážně během řeholníkova věznění v 60. letech. 

Historii Plus si kdykoli poslechněte nahoře v článku nebo v iRadiu.
 

Pohled na město Fulnek - Foto: Wikimedia Commons,  SchiDD,  CC BY-SA 4.0

Autor:  Petr Slinták
Pořad: Historie Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 20:33, repríza neděle 08:34,  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 25. března  2017     Audio  rubrika: Historie Plus

    Má-li historie svůj hlas, duní v tónu A1

    Nechyběly při královských svatbách, křtinách ani pohřbech. Oslavovaly válečná vítězství, varovaly před vpádem cizích vojsk nebo před ohněm. Svolávaly věřící k modlitbě a rozháněly mraky. Dlouhá desetiletí také mlčely...

     
  • 18. března  2017     AudioVideo  rubrika: Historie Plus

    Emil Hácha - V hodině dvanácté

    Je ve smutném šestiletém období Protektorátu Čechy a Morava něco, co jednouše a výstižně charakterizuje osudy mnoha lidí? Ano – je to příběh prezidenta Emila Háchy. Dobrý pozorovatel v něm najde vše, čím tehdy lidé...

     
  • 11. března  2017     FotogalerieAudio  rubrika: Historie Plus

    Zdatný chlebodárce Gustav Frištenský

    Přirovnání „silný jako Frištenský“ v českém prostředí začalo domácnět začátkem 20. století. Právě tehdy se na sportovním poli objevila postava muže, který se stal pro mnohé vlastence vzorem - nejen pro své fyzické...

     

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace