Historie Plus22. února  2014 v 21:10  

Ohne Arbeit – keine Kolatschen

Koláčky. Ilustrační foto - Foto: Josef Šmejkal

Koláčky. Ilustrační fotoFoto: Josef Šmejkal

Až do roku 1914 byla Vídeň obrovský magnet pro obyvatele rakouské, respektive rakousko-uherské monarchie, kteří sem přicházeli hledat práci a plnit si svoje sny.

Z českých zemí se do Vídně odcházelo po staletí, hlavní vlna českých řemeslníků, obchodníků, služek a kojných dorazila v druhé půli 19. století. Ale také studentů, vědců a umělců. Odhaduje se, že v roce 1900 žilo ve Vídni přes 100.000 Čechů. Někdy se uvádí i 200.000, přičemž to jsme pořád v rovině oficiálních odhadů – ty neoficiální mohou být ještě vyšší. 

Česká komunita byla tehdy velice silná. Ba až obávaná, aby Vídeň neovládla. Dnes už je sice marginální, přesto stopy po její přítomnosti najdeme dodnes.

A právě stopám, které Češi po staletí zanechávali ve Vídni, a zejména v rakouské němčině, kterou se ve Vídni mluví, je věnována Historie Plus. 

Profesor Michael Stefan Newerkla - Foto: Daniela Vrbová

Profesor Michael Stefan NewerklaFoto: Daniela Vrbová

Pořadem zasvěceně provází Stefan Michael Newerkla, profesor západoslovanské jazykovědy na katedře slavistiky Vídeňské univerzity. Jako správný pedagog hodnotí znalosti habsburských panovníků o češtině a jejich komunikační úroveň. 

Císařský dvůr totiž brzy pochopil, proč je důležité, aby i panovník uměl česky. Čeština fungovala jako jakási lingua franca ve slovanských částech monarchie. A ten panovník – lépe řečeno panovnice: šlo totiž o Marii Terezii – která se česky nenaučila, to alespoň nařídila říšským úředníkům. 

Na Vídeňské univerzitě byla také založena úplně první bohemistika na světě. Krom toho se česky mohli učit i šlechtici a důstojníci na tzv. Tereziánu ve Vídeňském Novém Městě. A i ten, kdo neaspiroval na akademický titul nebo vyšší úřednický či důstojnický post, se mohl v češtině vzdělávat. 

Školský spolek Komenský, založený roku 1872 ve Vídni, otevřel v roce 1883 první českou školu. Jejím cílem bylo nabídnout vzdělání dětem českých migrantů, aby si snadněji osvojily látku a později si díky vzdělání mohly najít lepší práci. S němčinou totiž ve vídeňských školách často bojovaly. Druhým cílem české školy byla pak samozřejmě hráz proti asimilaci. 

Česká škola ve Vídni na Sebastianplatz 3 - Foto: Daniela Vrbová

Česká škola ve Vídni na Sebastianplatz 3Foto: Daniela Vrbová

Dějiny české školy ve Vídni i školského spolku Komenský jsou pohnuté a v pořadu Historie Plus nás jimi provádí historička Vlasta Valešová. Zavedeme vás i do dnešní české školy na Sebastianplatz 3. 

Čeština ve Vídni, to nejsou ale jen vzdělávací instituce nebo soukromé kondice habsburským panovníkům. Čeština pronikla i do jazyka Vídeňanů a do jejich vlastních jmen. Důkazem je přísloví, které dalo název celému pořadu: Ohne Arbeit gibt’s keine Kolatschen. 

Češtinu ale najdeme i v jiných oblastech slovní zásoby než jen v notoricky známé sféře gastronomie. Příklady v pořadu uvádí opět Stefan Michael Newerkla. A to si pište, že si je necucá z prstu. Po vídeňsku: Er zuzelt sie nicht aus dem Finger. 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace