Říjnová revoluce a soumrak ruské inteligence

Ruský spisovatel Leonid Andrejev v roce 1910 - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  autor neznámý

Ruský spisovatel Leonid Andrejev v roce 1910Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, autor neznámý

Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka a Bílá garda Michaila Bulgakova (zdramatizovaného autorem jako Dny Turbinových).

Atmosféru jednoho z nejdůležitějších zlomů ruské historie si přiblížíme prostřednictvím deníkových zápisků čtyř jiných ruských spisovatelů. Dva z nich byli v roce 1917 už renomovanými autory – Leonid Andrejev a Ivan Bunin, zatímco na druhé dva – Alexandru Rachmanovovou a Konstantina Paustovského – literární věhlas teprve čekal. 

Rudý říjen 1917 - Foto: Aleš Vavřík

Leonid Andrejev (1871 - 1919) patřil mezi ceněné prozaiky a dramatiky od počátku 20. století. Jeho prózy Povídka o sedmi oběšených, Červený smích či Černé masky patří k vrcholům ruské literatury (nejenom) tohoto období.  

Zápisky jeho Deníku z let 1914-1919 byly osobního charakteru a vyšly až po jeho smrti. VŘSR - tedy její úplný počátek - prožil v Petrohradě, ale během několika dní se mu podařilo odjet do Finska, které tehdy bylo ještě autonomní částí Ruska a zůstal tam i poté, co se tato země od Ruska osamostatnila. Těsně před smrtí se obrátil na amerického prezidenta Wilsona s žádostí o záchranu Ruska před bolševickým terorem.  

Ruský spisovatel Ivan Bunin - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  autor neznámý

Ruský spisovatel Ivan BuninFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, autor neznámý

Také prozaik a básník Ivan Bunin (1870 - 1953) patřil mezi oceňované ruské spisovatele od počátku 20. století. Jeho deníkové zápisky Proklaté dny pocházejí z let 1917-19 a byly vydány v exilu v roce 1925. Bunin odjel v roce 1920 přes Krym do Francie, kde dále literárně tvořil. V roce 1933 obdržel jako první ruský spisovatel Nobelovu cenu za literaturu. Do SSSR se už nikdy nevrátil a zemřel v chudobě. Mezi jeho nejzásadnější díla patří román Život Alexeje Arseněva, povídkový soubor Temné aleje a novely Vesnice a Pán ze San Franciska. 

Alexandra Rachmanovová (1898 - 1991) prožila rok 1917 jako studentka a příslušnice ruské inteligence a střední třídy (její otec byl lékař). Její deníkové zápisky jsou velmi syrové a současně obsažné, proto některé klíčové události – jako např. domovní prohlídka – nemohly být do našeho pořadu zařazeny.  

Rachmanovová byla ze Sovětského svazu vyhoštěna – spolu se svým manželem – v roce 1925. V exilu pak vydala několik svazků svých deníků – my jsme čerpali ze svazku Studenti, láska, Čeka a smrt, který vyšel poprvé česky v roce 1938 a pokrýval dobu let 1916 – 1920. Kromě toho publikovala řadu románů i odborných prací.  

Její knihy vycházely v německých překladech pořízených jejím manželem, ruské originály za jejího života vydávány nebyly. Dalšími důležitými díly Rachmanovové jsou deníkové knihy Manželství v rudé bouři a Mlékařka u Ottakringu a román Továrna na nového člověka. Také ona zemřela v exilu a do SSSR se už nikdy nevrátila. 

Konstantin Paustovskij v roce 1941 - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  autor neznámý

Konstantin Paustovskij v roce 1941Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, autor neznámý

Konstantin Paustovskij (1892 - 1968) - v době VŘSR student a podle některých zdrojů sanitní voják - se později stal velmi ceněným prozaikem. Mezi naší čtveřicí je výjimečný tím, že jako jediný v SSSR zůstal. Jeho lyrické autobiografické prózy sice získávaly uznání spíše mimo hlavní proud dobové sovětské literatury, ale jejich autor si přesto dokázal vydobýt nesporné renomé - a to nejenom jako spisovatel, ale i morální autorita.  

V postalinském období se výrazně podílel na rehabilitacích postižených spisovatelů a v období restalinizace druhé poloviny 60. let se zastával pronásledovaných autorů. V roce 1965 měl podle interního rozhodnutí obdržet Nobelovu cenu za literaturu, ale na sovětský nátlak mu nebyla udělena a obdržel ji stalinista Michail Šolochov. Jeho hlavním dílem je šestidílná řada Román o životě. Použité ukázky z jeho deníkových zápisků pocházejí z archivu Českého rozhlasu. 

Deníkové záznamy všech čtyři vybraných autorů jsou záměrně ohraničeny daty 10. října a 15. listopadu 1917 - podle juliánského kalendáře, který tehdy v Rusku platil. 

Bunin a Paustovskij přitom v této době pobývali v Moskvě, Andrejev nejprve v Petrohradě a poté ve finském Vammelsuu a Rachmanovová v menším ruském městě. Můžeme tedy porovnat nejenom pohled mužský a ženský, pohled zralého spisovatele i teprve vyzrávajícího mladého člověka, ale i pohled na dění v centrech i mimo ně. 

Autor:  Pavel Hlavatý
Pořad: Historie Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 20:33, repríza neděle 08:34,  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace