Škodománie aneb Jak se v Mladé Boleslavi začala vyrábět auta

20. srpen 2016

Populár, Favorit, Rapid, Superb – tato a mnohá jiná jména patří neodmyslitelně k historii největší české automobilky Škody Mladá Boleslav. Možná ale málokdo ví, že některá z těchto jmen se zrodila už v dobách meziválečného Československa.

Fúze, která se vyplatila

Rok 1925 byl přelomový jak pro oba majitele malé mladoboleslavské automobilky – oba Václavy Laurina a Klementa, ale i pro město samotné. Bývalý knihkupec se strojním zámečníkem neměli sami dost prostředků na modernizaci výroby a tedy na to, aby mohly držet krok s tehdy silnějšími konkurenty – Pragovkou a Tatrou.

Ale nakonec se našel, jak by se dnes řeklo, strategický partner. Byl jím plzeňský strojírenský podnik s tehdy poněkud bizarním názvem Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni, a od té doby je možné mluvit o velkovýrobě osobních vozů v Mladé Boleslavi.

Ať už se později boleslavská továrna jmenovala jakkoliv (například v poválečných letech socialismu AZNP – Automobilové závody, národní podnik), vždycky to prostě byla Škodovka.

Kůže, plyš a dřevo

Auta z přelomu dvacátých a třicátých let představovala luxus – nejenom provedením, ale prostě i sama o sobě byla pro většinu lidí v Československu nedostupným snem. Velké vozy z éry fúze Laurina a Klementa a Škody Plzeň ještě připomínají kočáry, pár jich v mladoboleslavském muzeu mají.

Lukáš Nachtmann - archivář Škody Auto

Kůže na rozdíl od dnešních dob nebyla znakem luxusu, ale praktičnosti – kožená sedadla byla zpravidla vepředu, aby šofér, který musel umět na voze leccos spravit, neumazal plyšové potahy, které naopak byly vyhrazeny pro pasažéry vzadu.

Asi to byla vcelku věda, řídit tehdejší vozy – vůle volantu obrovská, pérování z dnešního hlediska zcela nedostatečné, však také ony vozy byly na tehdejších silnicích schopné vyvinout rychlost tak maximálně okolo 60 kilometrů za hodinu. Co také z dnešního hlediska může překvapit, byl dřevěný skelet aut, byla to ovšem jediná možnost, jak utlumit nerovnosti tehdejších silnic.

Populár – lidový vůz pro každého...

Škoda Populár byla modelem, kterým se mladoboleslavské Škodovce v polovině 30. let podařilo definitivně prorazit do čela českých automobilek. Malý vůz, který mohly dle dobových reklam dobře ovládat i dámy, se stal prvním masově vyráběným modelem v Československu.

Škoda Rapid

Přibyly i další vozy, jejichž jména známe i dnes – Škoda Rapid, Favorit a Superb. Menší z těchto modelů přežily ve výrobě i za druhé světové války, během které se ovšem automobilka musela do jisté míry přizpůsobit válečným požadavkům (některé typy Superb sloužily pro Wehrmacht jako vojenská velitelská vozidla). A ani po válce si nemohla zestátněná továrna dovolit vyrábět pouze dle vlastních dispozic a představ.

…kdo na to měl

Nejmasovějším modelem Škodovky v prvních poválečných let pak byla Škoda Tudor (z anglického two doors – vůz pouze se dvěma dveřmi) a ačkoliv se jednalo, jako ostatně u drtivé většiny škodováckých aut, o vůz oblíbený, jeho dostupnost pro běžného člověka byla mizivá.

Jedním z hlavních limitů bylo to, že se stát maximálně snažil auta vyvážet a na domácí trh se přednostně dostávaly vozy objednané různými státními institucemi. Dostupnost Škodovek běžným občanům byl ostatně problém až do druhé poloviny 60. let, kdy se začala vyrábět Škoda 1000 MB.

Šéf restaurátorské dlny Michal Velebný a Škoda Favorit

Škodu 1200, Spartaka nebo později Octávii mohl člověk získat jedině enormním dlouholetým střádáním (a to mu stát nesměl hodit do cesty klacek v podobě měnové reformy) nebo například mimořádnou aktivitou v odborech, aby mohl být zapsán v pořadníku. Anebo pak už jen výhrou v loterii.

Miss USA v Mladé Boleslavi

Se Spartakem je ale spojena jedna dodnes zajímavá reklamní akce, jejíž výsledky byly bohužel spíš platonické – v roce 1957 přivezl americký dealer do Mladé Boleslavi a Prahy s sebou tehdejší americkou Miss Charlotte Sheffield.

Chtěl si odvézt prakticky celou roční produkci Spartaků, což byla samozřejmě iluze. Ale vznikly krásné reklamní barevné fotografie Viléma Heckela, které jsou dodnes jedním z pokladů archivu mladoboleslavské Škodovky.

Škoda 1200

I o nich je řeč v pořadu Historie Plus věnovanému muzeu Škody, její restaurátorské dílně a archivu. V některém z příštích pokračování si ještě posvítíme na další poválečné modely a na některé bohužel neuskutečněné projekty, především Škodu 720 z přelomu 60. a 70. let, a také na vznik novodobé Škody Favorit.

Byl to projekt, který se rodil těžce, ale nakonec měl úspěch a dá se říci, že mladoboleslavský závod zachránil. Díky Favoritu vstoupil do podniku koncern Volkswagen, a začala tím další úspěšná éra aut z Mladé Boleslavi, tentokrát už zcela bez zásahů státu nebo politiky.

autor: Jan Sedmidubský
Spustit audio

Související