Sukarno a Suharto aneb Kdo je kdo?

12. říjen 2019

Dva první prezidenti Indonésie s podobným jménem vládli ve své zemi postupně dlouhých 53 let. Výrazně se od sebe lišili a přechod mezi jejich vládou nebyl vůbec jednoduchý.

Ve složité době závěru druhé světové války v Asii vyhlašuje Indonésie (bývalá Nizozemská východní Indie obsazená v roce 1942 Japonskem) nezávislost a prezidentem nového státu se stává Sukarno. Během několika následujících let bojů s Nizozemci je vytvořen stát, který patří k největším a nejlidnatějším zemím světa.

Prezident Indonésie Sukarno a československý prezident Antonín Novotný v roce 1963

Sukarno, kterého lze charakterizovat jako levicového autoritářského vůdce, se stále více orientuje na Sovětský svaz a maoistickou Čínskou lidovou republiku.

V roce 1965 dochází k neúspěšnému pokusu o komunisty vedený puč. V té době se aktivizuje armáda, jejíhož vedení se ujímá generál Suharto, který v přechodném období let 1965-67 přebírá stále více prezidentských pravomocí. Sukarno je přitom formálně pořád hlavou státu, ale postupně ztrácí reálnou moc.

Ve změněné vnitropolitické situaci se Suharto stává prezidentem a Sukarno dožívá v ústraní (zemřel v roce 1970).

Role československé rozvědky

Suharta lze označit za pravicového autoritáře a v době jeho vlády došlo k výraznému ekonomickému pozdvižení země. Hodnocení obou politiků jsou ovšem pouze rámcová a nemohou postihnout složité indonéské poměry.

Převrat v roce 1965 je zajímavý tím, že se na eskalaci napětí v indonéské společnosti v období před pokusem o puč podílela naše rozvědka.

Logo

Šlo o napsání (a otištění v zahraničním tisku) dezinformačního článku, který falešně obviňoval Williama Palmera, ředitele Společnosti amerických filmových importérů v Indonésii, z příslušnosti k CIA.

Dále pak o vytvoření padělku dopisu britského velvyslance v Indonésii ministru zahraničních věcí v Londýně. V dopise se naznačovalo, že Velká Británie pomáhá Malajsii s přípravou invaze do Indonésie (ta přitom Malajsii sama opakovaně vojensky napadla).

To vše stupňovalo protiamerické a protibritské nálady v době, kdy Indonésie vystoupila z Organizace spojených národů, přerušila styky s Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou a Interpolem.

V pořadu zazní mimo jiné ukázky z odborné literatury a dobových rozhlasových reportáží z Indonésie.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související