Wałęsa a Jaruzelski: Bytostně političtí muži a symboly složitého zrodu demokracie v Polsku

Předchozí výčet se přitom týká pouze období, kdy Poláci bojovali s vnuceným komunistickým režimem.

Ani jejich další historie nebyla jednoduchá: vzrůstající vliv Solidarity, vyhlášení výjimečného stavu komunisty na konci roku 1981, vytvoření ilegálních struktur Solidarity i dalších organizací a odboj proti komunismu, patová situace poloviny 80. let, hovory u kulatého stolu mezi komunisty a částí opozice, polosvobodné volby v červnu 1989 a postupné (a nijak jednoduché), možno snad i říci etapovité, předání moci.

Logo|foto:Český rozhlas

Křivky polských dějin

A právě Lech Wałęsa a Wojciech Jaruzelski se stali symboly této složité doby. Symboly nijak prvoplánovými. Gdaňský dělník Wałęsa se stal předsedou Solidarity, po vyhlášení výjimečného stavu byl internován, v roce 1983 obdržel Nobelovu cenu míru, aktivně se podílel na hovorech u kulatého stolu a následně byl v letech 1990-95 polským prezidentem.

Generál Jaruzelski (od roku 1968 ministr obrany) se stal na počátku roku 1981 premiérem a v listopadu téhož roku stanul také v čele Polské sjednocené dělnické strany (což byl oficiální název polských komunistů). Právě on vyhlásil v Polsku výjimečný stav a stál za represemi vůči občanům v 80. letech. Polským prezidentem byl v letech 1989-90.

Logo|foto:Český rozhlas

Vztahy mezi oběma muži - a také jejich role ve složité době - se přitom měnily, a to dokonce několikrát. Jejich sbližování i vzdalování velmi zajímavě odráží složité křivky novodobých polských dějin.

V pořadu hovoří polský politolog Maciej Ruczaj a zazní v něm - z rozhlasového archivu - hlasy Lecha Wałęsy a Wojciecha Jaruzelského i normalizační komentář k vyhlášení výjimečného stavu v Polsku. Dále pak přinášíme ukázky z rozhovorů obou mužů a Wałęsových vzpomínek Cesta k pravdě.

Logo|foto:Český rozhlas