Zapadlí Mistři cítolibští aneb Hudební detektivka Zdeňka Šestáka

Nikdo tehdy vůbec netušil, že ve chvíli, kdy Zdeněk Šesták usedl za varhany, začalo pomyslné detektivní dobrodružství, které nemá konce – a které tak trochu „přepisuje“ hudební dějiny. Co se vlastně odehrálo?

Náhoda první: nenápadný mladý varhaník zakládá po pár letech chrámový sbor, pilně se věnuje hudbě – a především pokukuje po překrásném interiéru cítolibského kostela. Jeho pohled upoutá skříň, jakých jsou na kostelních kůrech po celé vlasti stovky, možná tisíce. Nahlédne do ní a objeví stohy starých not. Starý duběnkový inkoust prozradí, že jich je většina psána ručně. Zahrát si z nich nic nemůže – dávný notový zápis je nesrozumitelný. Zdeněk Šesták ale papíry nevyhodí. Ještě netuší, že tyhle staré noty ovlivní celý jeho život.

Náhoda druhá: Evropou se přežene druhá světová válka a nadějný varhaník zahajuje studium pražské konzervatoře a také hudební vědy na Univerzitě Karlově. Učebny se plní knihami z pohraničí, odkud muselo odejít původní německé obyvatelstvo – a profesoři studenty nabádají, aby pomohli se zařazením publikací do knihovny. Zdeněk Šesták pomáhá, pečlivě listuje knihami a zapisuje je do seznamu. Když takhle náhodou otevře mohutný hudební lexikon Jana Dlabače z roku 1815, nestačí se divit: dívá se na jméno rodné obce Cítoliby. Rychle se dá do čtení a zjišťuje, že Jan Dlabač píše o jakémsi Karlu Blažeji Kopřivovi, významném hudebním skladateli, autorovi dvanácti symfonií a mnoha dalších skladeb.

Kamínek ke kamínku – a začíná vznikat rozsáhlá mozaika. Zdeněk Šesták se vrací k zažloutlým notovým zápisům ze skříně na kůru cítolibského kostela… Začíná hledat další noty v zaprášených archivech. Skládá k sobě části skladeb, které už nikdo neměl slyšet. V roce 1968 vychází první soubor několika gramofonových desek pod titulem Hudba cítolibských mistrů. Není pochyb, že byla objevena unikátní vesnická skladatelská škola, která zásadním způsobem posouvá vědomosti o českém hudebním klasicismu.

Proč právě Cítoliby byly svého času pomyslnou „konzervatoří“ severních Čech? Kdo byli hlavní představitelé cítolibské skladatelské školy? A po čem dnes ještě pátrá Zdeněk Šesták? To vše uslyšíte v pořadu Historie věčně živá v sobotu 12. května 2012 ve 21:10 hodin.