Zapomenutá královna Johana byla jedinou českou královnou, která pocházela z místní šlechty

14. listopad 2015

Svému manželovi Jiříku z Poděbrad radila v diplomatických záležitostech a sama se postavila do čela armády, když zemi ohrožoval Matyáš Korvín. A na zemském sněmu přiměla katolíky a kališníky ke svornosti. Od smrti královny Johany z Rožmitálu právě uplynulo 540 let.

Když se roku 1450 ženil Jiří z Kunštátu a Poděbrad s Johanou z Rožmitálu, nešlo o běžnou svatbu, byť mezi příslušníky dvou významných českých rodů.

Byl to svým způsobem i Jiříkův vzkaz, že je čas ukončit sváry v zemi rozvrácené husitskými válkami. Jiřík byl totiž kališník, zatímco rod Lvů z Rožmitálu se hlásil ke katolické víře.

Roku 1452 se Jiřík stává zemským správcem a o rok později na český trůn usedá mladičký Ladislav Pohrobek. Uprostřed příprav na sňatek s francouzskou princeznou Magdalenou však náhle umírá.

A Evropou se začne šířit nařčení, že na jeho smrti má podíl „travička“ Johana z Rožmitálu. Až roku 1985 Emanuel Vlček dokáže, že Ladislav zemřel na leukémii.

Čeští pánové si svého vládce tentokrát vyberou mezi sebou. Králem zvolí Jiříka. Ten přitom musí biskupům tajně slíbit, že bude pronásledovat kacíře.

Nový panovník si slib vyloží po svém a to povede až k situaci, kdy papež Pius II. roku 1462 zruší basilejská kompaktáta, která dosud umožňovala víru podobojí, povolá Jiříka před církevní soud a uvrhne ho i s rodinou do klatby.

Logo

Právě v té době se Jiřík zachová jako skutečný státník. Dobře si uvědomuje, jakou hrozbu pro Evropu znamenají Turci. K evropským dvorům proto vyšle poselstvo s návrhem na vznik mírové organizace.

Neuspěje, svého plánu se ovšem nevzdává a tentokrát mu pomůže Johana. Do Evropy roku 1465 vypraví další poselstvo, které vede její bratr Jaroslav Lev z Rožmitálu. Jde o slavnou výpravu Z Čech až na konec světa.

Jiřík roku 1471 umírá, ale Johana se z politického života země nestáhne. Svolá sněm do Kutné Hory, kde prosadí volbu Vladislava Jagellonského českým králem.

Snahu o smír završí tříhodinovou řečí na sněmu v Benešově roku 1473, kde vyzývá rozvaděné pány ke vzájemné shodě.

Jako královna vdova sídlí na Mělníce a její pobyt se stal pro město požehnáním. Když roku 1475 zemře, je pochována v mělnickém chrámu, který štědře dotovala. Krátce na to syn Hynek odváží její ostatky do Prahy.

V chrámu sv. Víta po boku Jiříka z Poděbrad však nejsou.

Kde je hrob zapomenuté české královny? Na to chce ve svém filmu odpovědět dokumentarista Pavel Ries. Je přesvědčen o tom, že Johanino místo posledního odpočinku ukrývá jeden z pražských kostelů.

autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio