Zdatný chlebodárce Gustav Frištenský
Přirovnání „silný jako Frištenský“ v českém prostředí začalo domácnět začátkem 20. století. Právě tehdy se na sportovním poli objevila postava muže, který se stal pro mnohé vlastence vzorem - nejen pro své fyzické schopnosti, tělesnou krásu či houževnatost, ale také pro charakter a činy, které přesahovaly rámec tělovýchovy.
Když se vyučený řezník pocházející z Kamhajku u Kolína stal evropským šampionem mezi amatéry, šokoval tím nejen své kolegy z brněnského atletického klubu Helas, ale i tisíce sportovních nadšenců. Zářivá hvězda českého zápasníka pak už na profesionálním poli zářila nejen v Evropě, ale i v zámoří.
V padesáti mistrem Evropy
Frištenského sportovní cesty po jižní Americe či USA byly tehdejším tiskem pečlivě sledovány. Zázemí sportovec našel v hanácké Litovli, kam se šťastně přiženil. U zdejší sokolovny ostatně najdete jeho sochu a v části městského muzea tematickou expozici.
I když ještě v roce 1929 ve svých padesáti letech získal Gustav Frištenský titul mistra Evropy, ještě předtím si spolu s bratrem pronajal statek v Lužicích u Šternberka. Investice do podnikání odčerpaly většinu jeho úspor.
Vydrancování hospodářství v závěru války a následná nucená kolektivizace uvrhla Frištenského do existenční nouze. Zdraví statnému muži podlomilo i předčasné úmrtí manželky a předešlé věznění v nacistickém žaláři, kde byl zavřen kvůli kontaktům s českým odbojem.
Vysilující občanský zápas
Ač rodem z Polabí, většinu svého života Frištenský prožil na Moravě. Brněnský atletický klub mu skýtal sportovní zázemí v začátcích a městečko Litovel se mu po sňatku s dcerou sládka tamního pivovaru stalo milovaným domovem. Takzvaným hanáckým Benátkám, kde se řeka Morava větví do několika řečišť, byl věrný až do konce života.
Ostatně vedle pivovaru si tam postavil rodinnou vilku. Výroba chmelného moku slavného sportovce však příliš nezajímala. Snad i proto se alkoholu nepoddal ani v poválečných letech, které pro slavného sportovce byly spíše vysilujícím občanským zápasem, než zaslouženým odpočinkem mistra sportu a štědrého altruistického chlebodárce.
Související
-
Zapomenuté příběhy českých olympioniků
Tentokrát se vypravíme za bývalými českými olympioniky, kteří zavzpomínají na své sportovní úspěchy i neúspěchy.
-
Historie olympijských her: od soutěže amatérů k...
Rio de Janeiro si už sice před dvěma lety vyzkoušelo pořádání velké sportovní akce, letošní olympijské hry budou ale pro město novou zkušeností. Naopak zkušeným poř...
-
Byly olympijské hry v Berlíně pro československé sportovce svátkem aneb Hry pod hákovým křížem
Olympijské hry jsou nejen sportovní soutěží, ale také symbolem ideálů, které přinášejí od dob antiky. I sport se ale dostával do vleku politických událostí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
