Zdatný chlebodárce Gustav Frištenský

Gustav Frištenský v roce 1927 - Foto: Česká televize

Gustav Frištenský v roce 1927Foto: Česká televize

Přirovnání „silný jako Frištenský“ v českém prostředí začalo domácnět začátkem 20. století. Právě tehdy se na sportovním poli objevila postava muže, který se stal pro mnohé vlastence vzorem - nejen pro své fyzické schopnosti, tělesnou krásu či houževnatost, ale také pro charakter a činy, které přesahovaly rámec tělovýchovy.

Když se vyučený řezník pocházející z Kamhájku u Kolína stal evropským šampionem mezi amatéry, šokoval tím nejen své kolegy z brněnského atletického klubu Helas, ale i tisíce sportovních nadšenců. Zářivá hvězda českého zápasníka pak už na profesionálním poli zářila nejen v Evropě, ale i v zámoří.  

V padesáti mistrem Evropy 

Frištenského sportovní cesty po jižní Americe či USA byly tehdejším tiskem pečlivě sledovány. Zázemí sportovec našel v hanácké Litovli, kam se šťastně přiženil. U zdejší sokolovny ostatně najdete jeho sochu a v části městského muzea tematickou expozici. 

Činky Gustava Frištenského - Foto: Petr Slinták

Činky Gustava FrištenskéhoFoto: Petr Slinták

I když ještě v roce 1929 ve svých padesáti letech získal Gustav Frištenský titul mistra Evropy, ještě předtím si spolu s bratrem pronajal statek v Lužicích u Šternberka. Investice do podnikání odčerpaly většinu jeho úspor.  

Vydrancování hospodářství v závěru války a následná nucená kolektivizace uvrhla Frištenského do existenční nouze. Zdraví statnému muži podlomilo i předčasné úmrtí manželky a předešlé věznění v nacistickém žaláři, kde byl zavřen kvůli kontaktům s českým odbojem. 

Vysilující občanský zápas 

Ač rodem z Polabí, většinu svého života Frištenský prožil na Moravě. Brněnský atletický klub mu skýtal sportovní zázemí v začátcích a městečko Litovel se mu po sňatku s dcerou sládka tamního pivovaru stalo milovaným domovem. Takzvaným hanáckým Benátkám, kde se řeka Morava větví do několika řečišť, byl věrný až do konce života. 

Ostatně vedle pivovaru si tam postavil rodinnou vilku. Výroba chmelného moku slavného sportovce však příliš nezajímala. Snad i proto se alkoholu nepoddal ani v poválečných letech, které pro slavného sportovce byly spíše vysilujícím občanským zápasem, než zaslouženým odpočinkem mistra sportu a štědrého altruistického chlebodárce. 

Artefakty z vratislavského žaláře - Foto: Petr Slinták

Autor:  Petr Slinták
Pořad: Historie Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 20:33, repríza neděle 08:34,  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace