Ředitel Kriminalistického ústavu: Biologická stopa po vás zůstane na místě činu i několik let

3. srpen 2016

Je už detektor lži překonanou metodou? Jak kriminalisté v dnešní době pracují s DNA a s počítačovými analýzami? Jaká je aktuální situace v ústavu a jaké jsou plány do budoucna v čele Kriminalistického ústavu?

Je DNA u soudu bráno jako přímý důkaz? „Ano, patří to mezi přímé důkazy, protože genetika jako taková je schopna individuální identifikace,“ odpovídá ředitel Kriminalistického ústavu Praha Policie ČR Ľuboš Kothaj.

Upozorňuje ale na to, že fakt, že někdo někde zanechal svoji biologickou stopu, neznamená logicky, že se jedná například o pachatele. Zajímavá je však doba, po kterou se dá stopa získat:


V současné době je v Národní databázi DNA 209 000 profilů DNA. Z toho je 188 000 profilů osob a cca 50 000 uložených z míst neobjasněných trestných činů a tisícovka neznámých mrtvol a kosterních nálezů.

„Genetika má tu vlastnost, že ten biologický materiál zůstane na místě činný několik let, dokonce se hovoří o tom, že by tam mohl zůstat činný dvacet a více let. A ten zajištěný biologický materiál tam může být od osoby, který tam vůbec nebyla v době, kdy došlo ke spáchání toho trestného činu,“ sděluje v Interview Plus.

Jako samotný důkaz tak podle Kothaje stopa DNA nemůže obstát. „Musí existovat mnoho přímých nebo nepřímých důkazů, že se trestný čin stal.“

Národní databáze DNA

Citlivým problémem, jak ho sám Kothaj označil v pořadu, je Národní databáze DNA. „Úřad pro ochranu osobních údajů vydává svá stanoviska k tomu, že vedení kriminalistické databáze genetických profilů není úplně v pořádku,“ říká Kothaj a dodává, že například je požadavek, aby se neodebíral vzorek DNA u pachatelů majetkově trestných činů.

Hrozí nějaké zneužití Národní databáze DNA? „Nedokážu si představit, jak by mohlo dojít ke zneužití této databáze, protože máme nastavena pravidla přístupu do těch databází – u nás má přístup do té databáze asi 40 pracovníků.“

Je detektor lži ještě uznáván jako důkaz? I to se dozvíte při poslechu celého Interview Plus.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.