Pavel Telička: Brexit není největší problém EU. Jsou jím Rusko a situace v USA

19. leden 2017

ROZHOVOR. Evropský parlament má nové vedení. Novým předsedou je Ital Antonio Tajani. Jedním ze čtrnácti místopředsedů je opět po několika letech Čech. Jej jím europoslanec zvolený za hnutí ANO Pavel Telička, který je i hostem Interview Plus. Podle Teličky potřebuje Evropský parlament změnu. „Třeba v otázce interpelací, když nějakou pošlu, tak jsou ty odpovědi často z kategorie, že s námi komise, omlouvám se za ten výraz, vydrbává," říká v rozhovoru.

Nový předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani v úterý řekl, že věří v Evropu, potřebujeme podle něj ale změnu a silnější Evropský parlament. Jak by měl vypadat?

Z mého pohledu by měl být parlament především funkčnější a efektivnější. Měl by se zabývat skutečnými problémy, hledat řešení. My se tady často utápíme v nejrůznějších iniciativách a zprávách, které ne nutně odrážejí realitu dnešního života. Když se naopak zabýváme relevantními problémy, tak jsme především v těch uplynulých dvou a půl letech často naráželi na zkostnatělost, která byla dána tou velkou koalicí mezi lidovci a socialisty. Když se podíváte na plénum, tak uvidíte, že často jde o výměnu nejrůznějších monologů. Často postrádáme skutečnou politickou debatu, debatu mezi Evropským parlamentem a přítomnými zástupci Evropské komise.


Je to otázka přístupu. Řadu věcí můžete řešit, aniž byste měnil nějaké normy nebo jednací řády. Tím, že vytvoříte politický tlak. Pavel Telička

Není to dáno uspořádáním Evropské unie?

To si nemyslím. Určitě narážíte na to, že si Evropská unie po institucionální stránce zaslouží reformu. Když se podíváme do dohody mezi liberály a lidovci, tak toto je jedním z bodů. Nesporně ano, je nutná reforma institucí. Musíme vidět, co lze udělat bez zásahů do těch základních smluvních dokumentů. Spoustu kroků můžeme udělat bez ohledu na to, jak to vypadá v komisi a radě, lepším vedením ze strany vedení Evropského parlamentu.

Jaké konkrétní kroky pro to vy, jako jeden ze čtrnácti místopředsedů, můžete udělat?

Je to kolektivní orgán, bude záležet především na předsedovi, ale jak ho dlouhá léta znám, je to člověk o kterém by se dalo říci, že je businesslike. Uvidím, jaké budu mít portfolio a zodpovědnost, ale určitě minimálně ve své kompetenci budu předkládat konkrétní iniciativní návrhy. Tak, jak jsem činil i v minulosti v komisi, budu určitě zasahovat do otázek, které budou v působnosti dalších mých kolegyň a kolegů. Představy určité mám, ale záleží na tom, jaká bude moje zodpovědnost. To se vyjasní v příštích dnech.

Můžete konkrétně nastínit jednu nebo dvě představy?

Určitě se shodneme na to, že i Evropský parlament by se měl chovat jako skutečný parlament. Je to demokraticky zvolený orgán, který by měl vykonávat kontrolu nad unijní exekutivou, to znamená nad Evropskou komisí. Když se na to podíváme, tak kromě toho, že projednáváme, měníme a schvalujeme její legislativní návrhy, tak se často de facto omezujeme na to, že instalujeme komisi a pak se omezíme tu a tam na nějaké interpelace. Já chci, abychom nalezli cestu, jak budeme skutečně důsledněji kontrolovat Evropskou komisi. Třeba v otázce interpelací, když nějakou pošlu, tak jsou ty odpovědi často z kategorie, že s námi komise, omlouvám se za ten výraz, vydrbává. Jsou to úřednicky psané odpovědi, pokud za tím nejdete, nepřitlačíte, tak relevantní odpověď v konkrétní a věcné otázce nedostanete. Tyto problémy lze dát do jednoho měšce a říci si, že to není něco neobvyklého, že takhle se komise prostě chová. Pokud bych byl místopředsedou zodpovědným za otázky, které jsou tomu příbuzné, tak bych vedl jednání s příslušným člověkem z komise, pravděpodobně prvním místopředsedou komise Fransem Timmermansem. A hledali bychom nápravu.

Největší problém EU? Rusko a USA

Britská premiérka tento týden oznámila, že bude chtít takzvaný „tvrdý brexit”, tedy že Spojené království nebude chtít zůstat na jednotném evropském trhu. Co to znamená pro budoucí vyjednávání a pro Evropskou unii obecně?


Je možné, že budu v Evropském parlamentu narážet. Já jsem zvyklý narážet, ale jsem zvyklý taky prorážet. Pavel Telička

Já doufám, že to v prvé řadě znamená, že někteří snílkové už nesní a že si uvědomili, že to nebude primárně o volném pohybu pracovníků. Podstatnější je, že Britové konečně řekli to, co si mnozí z nás mysleli. Tedy že odmítnout v referendu členství a zároveň se integrovat do vnitřního trhu pro ně politicky, tím, že se zahnali do kouta, nebude možné. Vazby s Británií budou podstatně volnější. Teď nám to dává prostor chtít po Britech konkrétní požadavky, jaké jsou jejich priority, jak to bude vypadat v obchodně-politické oblasti. My si musíme ten dopad analyzovat v jednotlivých oblastech, na půdě parlamentu to už děláme. Pak budeme jednat.

Není to další rána evropské integraci a Evropské unii?

Rána to samozřejmě je, pro Británii i Evropskou unii. Jsem zastáncem toho, aby vazby mezi unií a Británií byly co nejužší, ale Britové se rozhodli takto, musíme to vzít jako realitu a přizpůsobit se tomu. To, v čem bude unie oslabená, musíme hodně rychle zacelit. V tuto chvíli se připravujeme na jednání dvou na sobě málo závislých subjektů, kdy jeden chce mít co nejvolnější vazby. A jak mnozí řekli, nebude to vyzobávání třešniček, budou to složitá jednání. Za nějaký měsíc, možná rok, mnozí procitnou, ta realita bude složitější a nakonec budeme hledat v některých oblastech ty vazby celkem úzké. Bez ohledu na Británii, ta pro nás není tím největším problémem.

Co je největším problémem Evropské unie?

Situace ve světě, geopolitika, Rusko, situace v USA. My jako unie nejsme v krizi, ale máme celou řadu slabin. Ty slabiny musíme odstranit, protože někdo těch slabin může využít a někdo je může rozšiřovat. Bohužel to není jen na východ od nás, ale i na západ.

Poslechněte si celé Interview Plus s novým místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou.

autoři: Michael Rozsypal , vis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.