České zdravotnictví stojí na lži. Bezplatné je jen formálně, tvrdí specialista

Česká republika je ve vydávání peněz na zdravotní péči na unijním žebříčku osmnáctá. Podíl veřejných peněz na zdravotní péči podle Dostála v posledních dvou letech výrazně roste. „Úhradová vyhláška pro tento rok hovoří o nějakých 270 miliardách tam, kde statistický úřad za rok 2015 uvádí 230 miliard. Teď se udělal veliký skok, je tedy možné, že jsme začali dávat to procento srovnatelné s průměrem v zahraničí,” uvádí host.

Stále to nestačí

Pokud má platit, že pacient je tím, kdo si objednává zdravotní péči, tím, kdo rozhoduje, tak tomu musí nepochybně odpovídat i větší procento peněz, které pacienti platí z vlastní kapsy.Ondřej Dostál

Za velký skok může podle Dostála z části fakt, že prošlo několik zákonných opatření. „Jednak je to navýšení odvodů za státní pojištěnce, jednak jsou úhradové vyhlášky velice prorůstové,” vysvětluje.

Stále to ale podle Dostála nestačí. „Zdravotní péče se dá konzumovat v neomezeném množství. Je otázkou, jestli to, co dáváme z veřejných peněz, postačuje k pokrytí toho, co se občanům za jejich daně slíbilo. Tam se dá říci, že to stále ještě nestačí.”

„Pokud má platit, že pacient je tím, kdo si objednává zdravotní péči, tím, kdo rozhoduje, tak tomu musí nepochybně odpovídat i větší procento peněz, které pacienti platí z vlastní kapsy. Přesto má naše republika statisticky obrovský podíl veřejných zdrojů, které pacientům kupují daňoví poplatníci. Jestli by se někde mělo přidat, abychom dorovnali západní Evropu, tak v soukromých výdajích,” myslí si expert.

Systém postavený na lži

Není současný systém solidární? „Solidární je. My sice dáváme nějakých 270 miliard na zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění, avšak to, co zákon pojištěncům slibuje, by vyžadovalo ještě mnohem větší investice. Vzniká tam obrovský rozpor, díky kterému zdánlivě bezplatná péče rozhodně není dostupná všude a pro každého pojištěnce. Je zapotřebí udělat politické rozhodnutí: buď ještě přidat z veřejných zdrojů, nebo budou muset politici udělat obtížné rozhodnutí, co se nebude platit ze solidárních zdrojů a co si budou pacienti hradit sami,” odpovídá Ondřej Dostál.

zdravotnictví, lékař, medicína, doktor|foto: CC0 Public domain

Do toho se politikům ale nechce. „Bohužel se to obchází. Ten systém je do určité míry postaven na lži, kdy se sice tvrdí, že je veškerá péče bezplatná, ale pak existují regulace na vztahu mezi zdravotní pojišťovnou a nemocnicemi nebo ordinacemi, které přenášejí riziko větších nákladu na nemocnice. To pak v praxi pacienta postihuje tak, že se dozvídá, že musí počkat do příštího roku, až zase přijdou peníze, nebo že péče není bezplatná,” popisuje situaci host.

V Česku je tak podle něho bezplatná zdravotní péče jen formálně. „Podle zákona je v poměrně širokém rozsahu. Reálně se ale zdaleka nedá říct, že každý pacient, který přijde do zdravotnického zařízení, dostane to, co mu zákon slibuje, řádně a včas bez čekání,” tvrdí specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál.