Česko by mělo posílat víc peněz na pomoc chudým zemím

Ministerstvo zahraničí rozděluje peníze na rozvojovou spolupráci skrze Českou rozvojovou agenturu (ČRA). Její ředitel Michal Kaplan v Interview Plus říká, že ročně Česko posílá na rozvojovou pomoc asi 4,5 miliardy korun, což je 0,11 % našeho hrubého domácího produktu.

„Ostatní vyspělé země posílají podstatně více. Například Rakousko dává 0,3 % svého HDP a Evropská unie se zavázala platit dokonce 0,7 % HDP,“ vypočítává Kaplan.

Dohromady jde na rozvojovou pomoc 150 miliard dolarů ročně. Je to hodně, ale nestačí to. Kdybychom chtěli do roku 2030 vymýtit chudobu a hlad a dostat každé dítě do školy, potřebovali bychom bilióny dolarů.

Proto se koncem loňského roku nejvyšší ústavní činitelé shodli na nutnosti zastavit klesající výdaje na rozvojovou pomoc. Podle Kaplana je reálné, abychom postupně do roku 2020 náš příspěvek navýšili na trojnásobek a vyrovnali se tak například Rakousku.

Neměly by jít tyto peníze spíše na pomoc chudým a potřebným v Česku?

„Jsme 28. nejbohatší země na světě. Dávat malou část našeho bohatství není výdaj, je to investice do naší budoucnosti, do globální stability a do budoucích trhů,“ je přesvědčen Kaplan.

Kam Česko posílá rozvojovou pomoc?
Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko, Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestina, Srbsko, Jemen, Vietnam, Zambie, Ukrajina

ČRA pomáhá celkem ve 12 zemích světa, což je podle Kaplana na tak malou zemi dost. V každé zemi si agentura určí dva až tři sektory, ve kterých bude pomáhat.

Například v Etiopii je to voda, zemědělství a vzdělávání. „Ve spolupráci s etiopskou stranou pak vytipujeme, kde by voda měla být a postavíme vrt. Ale není to jen o vrtu samotném. Musíme zainteresovat Etiopany, aby vrt využívali, aby uměli vybírat přiměřené poplatky, aby si ho uměli sami opravit. Je to komplexní práce,“ vypočítává ředitel agentury.

Podle jakého klíče se vybírají země určené k rozvojové pomoci?

Některé projekty mají rychlý dopad – když vykopete studnu, lidé mají vodu ihned. Když chcete modernizovat výuku na školách, výsledky se dostaví až po letech.

Podle Kaplana ministerstvo zahraničí zohledňuje při výběru potřebnost (čím chudší země, tím potřebnější) a efektivitu (čím stabilnější země, tím účinnější pomoc).

Proč mezi prioritními zeměmi není Sýrie?

Aktuální krize v Sýrii se řeší prostřednictvím humanitární pomoci. Ta funguje jiným způsobem než rozvojová pomoc.

„Humanitární pomoc zachraňuje životy, je rychlá a operativní. Rozvojová spolupráce dává životu smysl, zlepšuje podmínky pro život, je dlouhodobá a systémová,“ vysvětluje rozdíl Kaplan. Jednotlivé typy pomoci by měly na sebe navazovat, po humanitární pomoci má přijít pomoc rozvojová.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.