Českou dezinformační jedničkou je Aeronet. Věří mu zejména starší lidé, říká novinář
Nové technologie s sebou přinesly také nový způsob vedení války. Takový, ve kterém se jako zbraně používají informace vymyšlené, zkreslené nebo vytržené z kontextu. „Dezinformace tady byly vždycky, ale s příchodem moderních technologií a sociálních sítí se šíří daleko rychleji a lidé jim více naslouchají,“ říká novinář Lukáš Prchal, který je spoluautorem rozsáhlého článku na serveru Aktuálně.cz.
Před volbami se na serveru Aeronet.cz objevila zpráva, že na těžbě lithia v Česku bude vydělávat ČSSD. „Chyběly tam jakékoli zdroje nebo důkazy, nakonec jsme ale kvůli tomu dospěli až k mimořádné schůzi Sněmovny,“ připomíná Prchal.
Dezinformační web nemá jasnou vlastnickou strukturu a financování. Objevují se tam články, kterým chybí zdroje a respondenti a jsou názorové. Chybí v nich fakta.Lukáš Prchal
Stejný web také jako první uveřejnil dezinformaci, že americká ambasáda dodala červené karty na demonstraci proti prezidentu Miloši Zemanovi na Národní třídě v roce 2014. Velký ohlas mělo i loňské video, na kterém údajně měla skupina uprchlíků napadnout dívku, ve skutečnosti ale šlo o narkomany.
Příjemci dezinformací jsou nejčastěji lidé nespokojení s vývojem po roce 1989 nad šedesát let věku a s nižším vzděláním. „Dezinformace se objevují v jejich sociální bublině, odkud se dále šíří. Základem jsou různé facebookové skupiny, do kterých mnohdy přispívají i politici,“ uvádí Prchal.
Autoři analýzy se nezabývali čteností jednotlivých webů, ale průměrným počtem interakcí na sociálních sítích, tedy kolik lidí jejich obsah sdílí a komentuje. Článek tím získává vyšší dosah a dezinformace pak není snadné vyvrátit, protože v příjemcích zakoření.
Českou jedničkou je v tomto ohledu server Aeronet.cz, který měl v průměru 2335 interakcí na článek. Naproti tomu Parlamentní listy v měřeném období jednoho roku vydaly skoro deset tisíc textů, interakcí ale v průměru měly sotva čtvrtinu. „Nedokážu si to vysvětlit, možná jsou ale jejich čtenáři zahlceni a nejde o tak skandální informace,“ soudí.
Vyvracení dezinformací nestačí. Lidé musí myslet kriticky a v kontextu.Lukáš Prchal
Právě Parlamentní listy podle Prchala stojí na tenké hranici mezi tradičními a dezinformačními weby. Server se hájí tím, že jen dává prostor nejrůznějším názorům a je na čtenáři, jaký postoj k nim zaujme.
„To je ale špatně, protože nedochází k ověřování a konfrontaci toho, co tam kdo píše. Objevují se tam lži, dezinterpretace a dezinformace, které se pak už těžko vyvracejí,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
