Čeští politici nacionalizují unijní úspěchy a bruselizují neúspěchy, tvrdí europoslanec Svoboda

„V posledních dvaceti letech členské státy trvaly na tom, že otázky spojené s migrací si budou řešit samostatně,“ říká Pavel Svoboda - Foto: Jana Přinosilová

„V posledních dvaceti letech členské státy trvaly na tom, že otázky spojené s migrací si budou řešit samostatně,“ říká Pavel SvobodaFoto: Jana Přinosilová

Česká republika se řízení Evropské komise kvůli nenaplňování kvót na přerozdělování uprchlíků brání odkazem na laxnost italských úřadů. Podle ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD na území Itálie a Řecka není nikdo, kdo by splňoval podmínky pro relokaci. „Na tom něco je. Ale hlavní výtka se týká povinnosti členských států vést dialog s Komisí a čtvrtletně navrhovat počet uprchlíků, se kterými by stát mohl vést příslušné řízení,“ říká europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL.

Vláda místo toho přijala usnesení, že celé nařízení nebude nadále plnit. Evropská komise tak podle Svobody neměla jinou možnost. „Plánované číslo 160 tisíc bylo zjevně nadsazené, přesto se ale podařilo přerozdělit téměř 20 tisíc osob. A je zvláštní, že České republice vyhovovalo jen dvanáct z nich,“ dodává. 

Měli jsme vést dialog 

Podle ministerstva vnitra byla Česká republika připravena přemístit 50 lidí, 30 z Řecka a zbytek z Itálie. Mluvčí ministerstva to vysvětlila tím, že „Itálie v případě první nabídky nedodala potřebné doklady a na druhou nabídku vůbec nereagovala.“ Co tedy měla Česká republika dělat víc? 

„Je nešťastné, že členské státy nezačaly ochranou vnější hranice a solidarity se nedovolávaly až poté.“
Pavel Svoboda

„Minimálně dále vést dialog s Komisí. A ne přijímat usnesení, že to celé budeme ignorovat. To se mezi partnery nedělá. Ministerstvo vnitra má jistě velmi přísná kritéria, doufejme, že jsou zároveň i objektivní a neznemožňují to plnění. Ale to se ukáže v rámci řízení o porušení,“ myslí si Svoboda. 

Evropská komise ho nyní kromě nás vede i s Maďarskem a Polskem, tedy státy, které nepřemístily žádného uprchlíka. Právě kvóty jsou ale podle Svobody jen jedním z 20 opatření na řešení krize a přikládá se jim přílišný význam. 

Bruselizace neúspěchů 

Europoslanci prý dělají, co mohou, aby unijní politiku vysvětlovali. „Domácí politici se nás ale snaží znevěrohodnit. Tvrdí, že nám jde jen o prebendy. Je nutné, aby se právě oni za Unii plnou vahou postavili – a reformovali ji tak, jak považují za důležité,“ zdůrazňuje Svoboda.  

„Abychom tu pak neměli příliš mnoho Cameronů, kteří Unii okopávají a pak si na poslední chvíli vzpomenou, jak moc z ní profitují,“ připomíná případ britského expremiéra Davida Camerona, který prosadil referendum o brexitu, v němž pak neúspěšně prosazoval setrvání v Unii. 

Místo toho je ale Evropská unie pro politiky snadným terčem. „Probíhá tu nacionalizace úspěchů, když si domácí politici přivlastňují výsledky unijní spolupráce, a bruselizace neúspěchů, tedy svalování viny na evropské orgány za věci, za které vůbec nemohou,“ domnívá se právník se specializací na evropské právo. 

Co může Unie dělat s rozdílnou kvalitou potravin mezi starými a novými členskými zeměmi? Hrozí České republice pokuta od Komise kvůli střetu zájmu Jaroslava Faltýnka z hnutí ANO? Poslechněte si celé Interview Plus >>
Autor:  Michael Rozsypal, Michael Erhart
Pořad: Interview Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:34, repríza 16:34  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace