Dvacet let od ničivých povodní v Troubkách: Z velké vody máme obavy, proto jsme postavili hráz bez povolení, říká místostarosta

Povodně v roce 1997 zabily v Troubkách devět lidí, přes 150 domů bylo zničeno. Podle Frgala jsou následky vidět ještě teď. „Místo domů jsou tam pořád volná místa, na kterých ještě rodinné domy nejsou postaveny.”

Dvacet až padesát

Když teče v korytě řeky Bečvy větší voda, lidé mají obavy, chodí se dívat k toku. Pokud nebude vyřešena protipovodňová ochrana obce, tak je riziko velké. Martin Frgal

Troubky byly jedním ze symbolů červencových povodní, několik let se dostávaly do běžného provozu. Před několika lety postihly Troubky opět další ničivé povodně. Pro vesnici to v roce 2010 nebylo tak katastrofální, ztráty na životech nebyly žádné. „Byl jeden demoliční výměr a jeden dům spadl. Na tom místě už momentálně stojí nový rodinný dům,” říká k tomu místostarosta.

„Když teče v korytě řeky Bečvy větší voda, lidé mají obavy, chodí se dívat k toku. Pokud nebude vyřešena protipovodňová ochrana obce, tak je riziko velké. Nicméně, nějaká opatření se udělala, je tam dočasné navýšení závalí, které by nás mělo ochránit před dvaceti až padesátiletou vodou,” vysvětluje Frgal.

V Troubkách tak vznikla sypaná hráz dlouhá 700 metrů. „Máme tam teď nelegální stavbu navýšení, která navazuje na závalí. Polní cesta je zpevněná, na to ale neexistuje posudek, takže si nejsem jistý, před jak velkou vodou by nás to ochránilo,” říká místostarosta.

Rychleji to nešlo

„Pokud by přišla větší, než stoletá voda, tak bychom s největší pravděpodobností byli znova zaplavení. V 97. roce proběhlo zadání obce na protipovodňovou ochranu, ale ztroskotalo to, pokud vím, na majitelích pozemků, kteří s touto stavbou nevyslovili souhlas,” říká host.

„V roce 2010, když jsem nastoupil na obec, jsme dostali zpracovanou protipovodňovou ochranu od Povodí Moravy. Debatovali jsme o tom, byly tam problémy, které jsme chtěli vyřešit. Nicméně jsme jako zastupitelstvo tuto variantu odsunuli stranou a začali jsme si zpracovávat svoji dokumentaci. V roce 2015 jsme se vrátili k projektu, které navrhlo Povodí, a v současnosti se zpracovává. Už je skoro ve finále, jsou tam nějaké drobnosti,” vysvětluje Frgal.

Zaplavené ulice Troubek|foto: Tomáš Adamec

Místostarosta neví, kdy k plánované stavbě hráze dojde. „Nedokážu říct, jak rychle to bude. Proměnných, které se mění, je tam strašně moc. Co se týče papírů, jsme ve fázi asi devadesáti procent. Pak se půjdeme za majitelem pozemků domluvit. Zdá se mi to zdlouhavé, ale rychleji to nešlo,” říká.

Máme obavy

Nevím, jestli by se to dalo nazvat protipovodňovým valem. Je to navazování Šímovy obůrky na polní cestu, která je zpevněná a zvýšená. Ale je na cizích pozemcích, ano.Martin Frgal

V červnu se objevila zpráva, že protipovodňový val nedaleko Troubek, který obec vybudovala, je na cizích pozemcích a bez stavebního povolení. „Nevím, jestli by se to dalo nazvat protipovodňovým valem. Je to navazování Šímovy obůrky na polní cestu, která je zpevněná a zvýšená. Ale je na cizích pozemcích, ano,” tvrdí místostarosta Troubek.

„Učinili jsme tak z obav z povodní. Květnové zvýšené průtoky tomu nahrály, nicméně toto už se realizovalo v roce 2013. Správný postup to je, máme opravdu obavy. Samozřejmě si musíme uvědomit, že si voda najde cestu a můžeme ohrozit i okolní vesnice. Ale bylo to vhodné,” myslí si Frgal.

Nebylo by na místě nejdřív řešit majetkové poměry a až pak začít zpevňovat? „Pokud to je potřeba povolit oficiálně, tak samozřejmě ano. Toto byla stavba, která je neoficiální,” odpovídá místostarosta.