Gayové a lesby budou mít děti. Společnost si na to musí zvyknout, říká Petr Laně z PROUD

„Úspěšně jsme prošli všemi testy, zbývá nám poslední schůzka na magistrátu a pak už jen budeme čekat na telefon, kde pro nás bude miminko připraveno. Už by to mělo jít velmi rychle,“ říká aktivista a jednatel Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD).

Na začátku všeho byl vítězný spor u Ústavního soudu z června loňského roku. „Adopce byly v České republice umožněny párům i individuálním žadatelům. Pokud ale člověk vstoupil do registrovaného partnerství, tak už do adopčního procesu vstoupit nemohl. Paragraf zákona byl jasně diskriminační, takže jsme věděli, že budeme nakonec úspěšní,“ říká Laně.

„Spousta lidí si myslela, že navzdory rozhodnutí Ústavního soudu se nic dít nebude. Ale ono se děje a z toho mám obrovskou radost. Měsíc poté rozhodnutí vyšlo ve Sbírce zákonů a já se vydal na městský úřad s novou žádostí,“ vzpomíná.

Není ale zrušení sporného paragrafu důkazem, že homosexuální komunita požaduje stále více práv, přestože se jich dříve vzdala?

Nechceme nic navíc

Rozhodně se necítíme být občany druhé kategorie. Chceme prožít plnohodnotný život a tedy i mít stejná práva, jako mají ostatní. Gayové a lesby nechtějí nic navíc.Petr Laně

Poslanec za ODS Marek Benda v rozhovoru pro Hospodářské noviny poznamenal, že „před 10 lety (v době schvalování zákona o registrovaném partnerství, pozn. red.) představitelé homosexuální komunity slibovali, že adopce v žádném případě chtít nebudou.“

„Na to se často poukazuje. Za sebe mohu říci, že před 10 lety jsem nebyl žádný aktivista, ani jsem nevěděl, že jsem gay. Prosazování registrovaného partnerství byl složitý a dlouhý proces – a pokud tehdejší aktivisté chtěli, aby to prošlo, možná museli na tento ústupek přistoupit,“ zamýšlí se Laně.

Nevidí v tom ale problém právě s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu, který paragraf jako diskriminační ze zákona vyškrtl: „Před tím jsem nemohl žít plnohodnotný život. Gayové a lesby měli, mají a budou mít děti a společnost si na to musí zvyknout. Existuje řada výzkumů předních českých odborníků, kteří stejnopohlavní rodičovství podporují a nevidí v něm problém.“

Pro poslance jsme občané druhé kategorie

Poslanci nám sdělují: ‚Jste pro nás občané druhé kategorie, my nepotřebujeme řešit vaší rodinnou situaci.‘ Nechávají nás v právním vakuu. Nechápeme, proč by naše děti neměly mít stejná práva jako děti v heterosexuálních vztazích.Petr Laně

Z právního pohledu ale Petr Laně ještě nemá úplně vyhráno, respektive jeho partner. V Poslanecké sněmovně už třetím rokem leží novela zákona, podle které by bylo možné přiosvojit si dítě partnera žijícího v registrovaném partnerství. „Poslankyně Radka Maxová se novelu vždycky snaží zařadit jako pevný bod jednání, za což jí moc děkujeme. Je ale neúspěšná, naposledy se o to pokusila včera. Ztrácíme naději, že se tu novelu podaří schválit do konce tohoto volebního období.“

„Unavuje mě, že neustále musíme bojovat za něco, co je platné ve 35 zemích světa. Řadíme se k zemím jako je Rusko nebo některé státy v Africe. Prakticky to znamená, že můj partner nemá žádná práva ani povinnosti – včetně například vyživovací – k našemu potomkovi. Pro systém bude pan Nikdo, třeba u lékaře bude muset vysvětlovat, kdo je, a nebude ani uveden v rodném listě.“