Hledání Noemovy archy se míjí s pointou biblického sdělení, míní biblický archeolog

„Potopa samozřejmě byla, ale to byla jiná geologická údobí. Vždy mi připadá bizarní, když se hledají stopy potopy někde v prvohorách a pravěkém moři. Noemovu archu bych nehledal,“ říká archeolog Filip Čapek - Foto: Simon de Myle, Wikimedia Commons, Public domain

„Potopa samozřejmě byla, ale to byla jiná geologická údobí. Vždy mi připadá bizarní, když se hledají stopy potopy někde v prvohorách a pravěkém moři. Noemovu archu bych nehledal,“ říká archeolog Filip ČapekFoto: Simon de Myle, Wikimedia Commons, Public domain

Nejen ateisté a skeptici si pokládají otázku, nakolik je bible založena na skutečných událostech, které se odehrály na konkrétních místech, a nakolik je dílem lidské představivosti.

„Lokalizace je v tom biblickém textu samotném. Je to místo, kde se kulturní paměť a vzpomínky setkávají se současným čtenářem. Jejich vztah k reálným událostem je ale složitá záležitost, řada příběhů je fikce s náboženským obsahem,“ říká biblický archeolog Filip Čapek z pražské Evangelické teologické fakulty. 

Potopa jako symbol naděje 

„Například Noemovu archu bych tedy nehledal, stejně jako stopy po velké potopě světa, u nichž se někdy mluví o sedimentech v údolí Eufratu. Jakkoli je to velice oblíbené téma, myslím, že se to míjí s pointou toho biblického sdělení,“ dodává. 

„Následný život těch příběhů má velký význam. Například pod horou Sinaj, na které měl Hospodin před Mojžíšovi desatero, se nachází klášter sv. Kateřiny. A díky tomu, že se tam už od 6. století konaly poutě, tak tam byl nalezen i nejstarší řecký rukopis bible.“
Filip Čapek

„Už šestým rokem zkoumáme město Tel Azeka 30 km jihozápadně od Jeruzaléma – jeho podobu, rozsah, počet obyvatel nebo mohutnost hradeb. O jeho dobytí se píše v knihách královských, které mají s historií mnoho společného. Svědectví asyrských textů a bible se v tomto případě protnulo s materiální evidencí.“
Filip Čapek

„Řekl bych, že příběh o potopě je příběhem o trestu, novém počátku a naději. Spíše než lokalizovat bych se ho snažil datovat. Izraelci ho pravděpodobně znali ze starších období, z doby exilu 6. století před Kristem. Řekl bych, že jde o převzatou legendu z mezopotámských klínopisných tabulek, ve kterých se líčilo totéž, jen s jinými hrdiny,“ myslí si Čapek. 

I místa mají paměť 

Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. V Jeruzalémě stojí Chrám Božího hrobu, jedno z nejuctívanějších míst křesťanského světa.  

Byl ale Ježíš pohřben právě pod ním? „Jednoduše nevíme. Římané v 1. a 2. století Jeruzalém zásadním způsobem přebudovali, v podstatě ho srovnali se zemí a znovu vystavěli po svém.“ 

Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. Dříve na jeho místě stál římský Venušin chrám. A ještě předtím byl snad právě zde pohřben Ježíš - Foto: Anton Croos, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. Dříve na jeho místě stál římský Venušin chrám. A ještě předtím byl snad právě zde pohřben JežíšFoto: Anton Croos, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Autenticitě místa nahrává fakt, že zde Římané postavili Venušin chrám. A když se později křesťanství stalo státním náboženstvím, nechal císař Konstantin na stejném místě vybudovat Baziliku Božího hrobu. 

Plus minus 10 až 100 metrů 

„Je to místo, které je nějakým způsobem důležité, existuje zde jakási náboženská paměť. Dovolil bych si paralelu bez náboženského obsahu, měli jsme náměstí pojmenovaná po Masarykovi, ta se proměnila na Gottwaldova, Leninova nebo Stalinova, a nyní je Masaryk zpět,“ přibližuje. 

Další indicií je podle Čapka to, že v Syrské kapli Chrámu jsou dva židovské hroby z 1. století, což by odpovídalo evangelní tradici: „Myslím, že příchozí může věřit tomu, že tady někde – plus minus 10 až 100 metrů – se odehrály formativní události křesťanské víry.“ 

Jak jako farář a vědec v jedné osobě vidí postavu Ježíše Krista? A je vůbec důležité, kde přesně se biblické příběhy odehrály? Poslechněte si celé Interview Plus >>
Autor:  Petr Dudek  (pdu), Michael Erhart
Pořad: Interview Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:34, repríza 16:34  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace