Hurikán Irma ještě zesílí. Pomalu na něj přestává stačit stupnice, tvrdí meteoroložka
Hurikán Irma pustoší Karibik, na jeho příchod se připravuje Kuba a Florida. Dosud zabil nejméně 14 lidí a vítr o rychlosti kolem 300 kilometrů v hodině na některých ostrovech zničil prakticky vše. Více než padesát hodin je na nejvyšším pátém stupni Saffirovy-Simpsonovy škály, což z Irmy činí nejdéle trvající tropickou cyklónu této intenzity v historii. „A je velice pravděpodobné, že ještě dále zesílí,“ říká meteoroložka a moderátorka České televize Taťána Míková.
Přestože nyní Irma devastuje karibské ostrovy, z velké části je stále ještě nad Atlantským oceánem, který je rozehřátý na teplotu 30 °C. Hurikán ale míří k Bahamám, kde je voda ještě o stupeň teplejší, a právě teplá voda je zdrojem jeho energie.
„Vznik hurikánů je stále zahalen tajemstvím. Umíme najít místa, kde dochází k vzestupu vodních par a vlhkého teplého vzduchu. Ale přesně nevíme, co je tím impulzem pro vznik tropické cyklóny. Zřejmě je to malý pokles tlaku a na částice tak začne působit Coriolisova síla (síla zemské rotace), která vzduch roztočí do víru,“ vysvětluje.
Tajfun, hurikán, cyklon...
Obecný název jevu, který je po celém světě prakticky totožný, je tropická cyklóna. V atlantické a pacifické oblasti přiléhající k Americe se používá název hurikán, v asijské části Pacifiku jde o tajfuny a v Indickém oceánu jsou to cyklóny. Otáčení tropických cyklón je na jižní polokouli po směru a na severní proti směru hodinových ručiček.
Mýty je opředeno i oko hurikánu, o kterém si mnozí myslí, že v něm je situace nejhorší. Míková prý svým kolegům novinářům musí neustále opakovat, že přesný opak je pravdou.
„Ve škole nám to přibližovali tak, že když se námořníci dostali do tropické bouře, museli vylévat vodu a dávat pozor, aby se loď nepřevrátila. Někdy se dostali do klidného oka hurikánu (může mít průměr desítek kilometrů), ale jen ti nejzkušenější věděli, že z opačné strany přijde znovu totéž,“ vzpomíná.
Vichr, vlny i záplavy
Irma je mimořádná v tom, že hurikány obvykle nad obydlenými oblastmi nepřecházejí tak dlouho a s takovou silou. Jejich charakteristickou vlastností podle meteoroložky je, že jakmile se dostanou k pobřeží, tak velice rychle slábnou, už po dvou až třech kilometrech. To je způsobené třením o zemský povrch, naopak mořská hladina nijak nebrání jejich otáčení.
„Největší škody obvykle způsobuje vítr, ale je to kombinace. Když se hurikán blíží k pobřeží, zvedá obrovské vlny, které mohou být vysoké desítky metrů. Dochází k záplavám a prudkému dešti, třeba 200 litrů na metr čtvereční během dvou hodin,“ přibližuje.
Bude kvůli globálnímu oteplování přibývat hurikánů? Daří se předpovídat jejich vznik a směr? Poslechněte si celé Interview Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
