Jak zvládá Švédsko migraci? „Tendence násilných činů klesá, zatímco strach lidí roste”

20. leden 2017

Švédsko v roce 2015 zasáhla migrační krize silným přílivem žadatelů o azyl, po Německu největším. Jaká je společenská a politická situace ve Švédsku? „Debata se tady nevede jen o tom, co všecko nám kdo může udělat, ale i o tom, jaké výhody má dlouhodobě otevřená a demokratická společnost. A taky jaké nevýhody má policejní stát,” říká host Interview Plus Tomáš Sniegoň, historik, který žije ve Švédsku 26 let a působí na tamní univerzitě.

Podle Tomáše Sniegoně se Švédsko za poslední dobu hodně otevřelo světu. „Švédsko je na tom relativně dobře ekonomicky, žije si svým životem a dokonce si udrželo svůj klasický skandinávský charakter,” říká.

„Starousedlíci by vám řekli, že dřív bylo líp. Já to zas tak dramaticky neprožívám. Jsou věci, které při té otevřenosti jsou lepší dnes, komunikace a mezinárodní styk dodávají životu takovou šíři, která, když šlo o uzavřenější společnost, nebyla taková. Spousta Švédů toto připustí, že ta otevřenost Švédsku prospívá,” myslí si historik.


Všechny migranty Švédsko pečlivě kontrolovat nedokáže. Tomáš Sniegoň

Strach je legitimní

Do Švédska přišlo v roce 2016 okolo 30 tisíc žadatelů o azyl, v roce 2015 to ale bylo číslo o mnoho vyšší – celkem 163 tisíc žadatelů. „Ta krize, která se dostala do každodenního zpravodajství a hovorů lidí, kteří do té doby o politice ne úplně rádi povídali, společnost polarizuje a ovlivňuje celkové klima.”

„Výkyv v roce 2015 byl patrný. Já žiju v Malmö, kde na stanici vlaku, odkud normálně jezdím do práce, každý týden čekalo při vystoupení z vlaku 7000 žadatelů o azyl. I když ta stanice nikdy nebyla myšlená jako státní hranice, ocitl jsem se nechtěně na státní hranici při vjezdu do Švédska. To byl velký skok a nečekaná situace,” říká Sniegoň.

Jak Švédsko, země s menším počtem obyvatel než má Česká republika, zvládla a zvládá takový příliv uprchlíků? „Společnost některé aspekty zvládá dobře, některé hůř. O žadatele se musí nějak postarat, ze začátku to bylo problematické i tím, že to bylo v zimě. Někteří lidé neměli ubytovací kapacity, neměli kde složit hlavu. Pochopitelně i reakce těch, kteří to měli zvládat, byly různé, protože to byla obrovská výzva a zátěž. Tady je ale potřeba si ale připomenout i to, že tu situaci nikdo nechtěl, nikdo z ní nebyl šťastný.”

„Strach je relevantní a legitimní, je součástí demokracie. Ale není oprávněné říkat, že když se vyskytnou jednotlivé případy, že jde o kulturu vrahů nebo sumu vrahů, kteří sem přišli znásilňovat a zabíjet. To ve slušné společnosti oprávněné není,” myslí si Sniegoň.

Sociálně problémová ghetta

Švédové mají podle Sniegoně obecně velké sociální cítění a zájem o Blízký východ. „Zejména levice tady má podstatný hlas. Také díky tomu, že tradice tady je tradice přistěhovalectví, můžete imigranty vidět, potkávat je a uznat také to, že mezi nimi nejsou jen ti špatní.”


Nedávno jsem byl na diskuzi s jedním z radních města Malmö, diskutovalo se tam o bezpečnosti. On říkal, že tendence násilných trestných činů v Malmö dlouhodobě klesá. zatímco strach lidí v této době naopak neúměrně vzrůstá. Cifry vám neřeknou nic o pocitech. Tomáš Sniegoň

Jak se daří integrovat cizince, kteří přicházejí z úplně jiné kultury a s úplně jiným náboženstvím? „Ta diskuze začala v 70. letech a požadavek na tu úplnou asimilaci přistěhovalecké komunity změnil na požadavek multikulturálního soužití. Člověk tak může neopustit svoji kulturu a přitom se stát součástí té švédské. To v řadě ohledů funguje a v řadě ohledů nefunguje. Nefunguje to ve slabších sociálních regionech, kde to najednou začalo skřípat tak, že se Švédové vystěhovali a máte dnes části měst, které jsou výhradně přistěhovalecké. Tahleta, negativně nazývaná, ghetta s sebou nesou řadu sociálních problémů,” říká Tomáš Sniegoň.

„V ghettech se občas objeví násilí takového typu, které Švédové neakceptují a nechtějí vidět. Kriminalita je tam větší problém, i když tady se kriminální statistiky na základě etnické příslušnosti dělat nesmějí. Na druhou stranu – já jsem si našel statistiku, kolik je ve Švédsku vražd ročně. Zjistil jsem, že za rok 2015 tady došlo ke 112 vraždám. V Česku jsem našel obdobné číslo, asi 150. V Malmö došlo za rok k 10 vraždám, ve městě které je rozlohou a počtem obyvatel srovnatelné s Brnem, které má obdobná čísla. Zatímco Brno je etnicky daleko homogennější než Malmö, které má třetinu obyvatel přistěhovalců. V těchto extrémních projevech vám to nedává úplně jiná čísla. Nechci tím říct, co je horší a lepší, jen jsou ty statistiky často jednovětné, mělo by se jít trošičku hlouběji,” myslí si historik.

Poslechněte si celé Interview Plus ze záznamu.

autoři: Michael Rozsypal , vis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.