Jan Keller: Větší evropská integrace není nutně výhra. Co když pak Brusel obsadí populisté?
Migrační krize odhalila napětí a rozpory, které leží mnohem hlouběji v konstrukci Evropské unie a dotýkají se přímo její podstaty. A i kdyby migrační krize nebylo, začaly by se tyto problémy drát na povrch, jen o něco později. Ve své nové knize s názvem Evropské rozpory ve světle migrace to tvrdí sociolog a europoslanec Jan Keller.
„Evropská unie je projektována tak, aby se zásady sociálně-tržní ekonomiky – které po 30 let dobře fungovaly v ekonomicky nejvyspělejších zemích – promítly do všech 28 států Evropské unie. A bohužel to nefunguje,“ říká Keller.
Po druhé světové válce se v rámci národních ekonomik dařilo přerozdělovat bohatství od úspěšných k neúspěšným – a tak zároveň fungovala konkurence i solidarita. To se změnilo s nástupem globalizace na přelomu 70. a 80. let a nástupem velkých nadnárodních korporací.
Zároveň podle Kellera došlo k přesunu daňové zátěže od nejbohatších 10 % domácností a největších nadnárodních firem na střední vrstvy. Přestalo se proto brát těm úspěšným, ale bere se těm, kteří stagnují. A to se do dnešní doby už nezměnilo.
Ti, kdo z toho všeho profitují, mají daně minimalizované. A ještě navíc je optimalizují v daňových rájích. Evropská unie tak každým rokem přijde o jeden bilion eur, což je v porovnání s částkami v evropských fondech astronomická suma.Jan Keller
Populisté v Bruselu?
A právě od západoevropské střední třídy plynou peníze do zaostávajícího východu a jihu Evropy. „Výsledek je velice nepříjemný, protože střední vrstvy jsou naštvané, že musí doplácet na chudší. A ti chudší, mezi které patříme i my, jsou naštvaní, protože pracují stejně intenzivně, ale vydělají si čtvrtinu toho, co ti na Západě,“ upozorňuje Keller.
„Aby bylo možné harmonizovat podmínky v jednotlivých státech – na trhu práce nebo sociální a daňové oblasti – muselo by dojít k velice úzké integraci Evropy a národní vlády by musely přijít o zbytky svých pravomocí,“ tvrdí europoslanec zvolený za ČSSD.
Větší integrace znamená jen změnu formy vlády, ale není znám obsah, který by ta nová forma přinesla. Já lidem doporučuji, aby volili levicově, aby bylo zavedeno progresivní zdanění. Ale nemohu zaručit, že takový program dostane ve federalizované Evropě většinu.Jan Keller
Ale ani úzká integrace podle Kellera nutně neznamená výhru. Nevíme totiž, které síly by v integrované Evropě nakonec převládly. „Nemáte žádnou záruku, že v demokratických volbách neobsadí Brusel síly, o kterých se dnes mluví jako o populistických. Potom budou mít nástroje k vládnutí celé Evropě a žádný národní parlament je nezastaví. To je obrovské riziko,“ varuje.
Socialisté mohli zastavit Le Penovou
Za jednu z takových sil je považována francouzská Národní fronta Marine Le Penové, která aktuálně postoupila do druhého kola prezidentských voleb. Tradiční strany včetně sociálnědemokratických podle Kellera zklamaly své voliče, protože je nedokázaly ochránit před problémy, které přináší globalizace.
„Francouzští socialisté rovněž mohli zabránit postupu Marine Le Penové do druhého kola, jejich prezidentský kandidát jen rozmělnil levicové hlasy. Kdyby uvažovali na dva kroky dopředu, vyzvali by své stoupence, aby volili Mélenchona. Ten je sice zástupcem radikální levice, socialisté ho ale výměnou za podporu mohli donutit, aby se vzdal nejradikálnějších postojů. Například vystoupení z NATO.“
Proč někteří přistěhovalci ve Francii volí Národní frontu Marine Le Penové? Selhala ve Francii integrace? Poslechněte si celé Interview Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
