Karel Janeček: Pokud předpokládáme, že voliči jsou absolutní mimoni, nemůžeme dělat nic

Matematik, podnikatel, filantrop a také zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček. - Foto: Jan Bartoněk

Matematik, podnikatel, filantrop a také zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček.Foto: Jan Bartoněk

Revoluční nástroj, který umožňuje spravedlivější rozhodování. Řeč je o systému D21 neboli Demokracii 2.1. Princip je jednoduchý: počet hlasů každého hlasujícího je dvakrát větší, než je počet vítězných možností. A je možné použít i negativní hlas. Takto rozhodovali lidé o tom, kam půjde část peněz z rozpočtu třeba v Říčanech, další hlasování proběhla například v New Yorku nebo Tunisku.

Hostem pořadu Interview Plus je matematik, podnikatel, filantrop a také zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček. 

„Ty krásné billboardy – Kéž jsou všechny bytosti šťastny – to nebyla moje aktivita. Já bych rád věděl, kdo to udělal. Byl to skvělý nápad a velmi obdivuhodný, ale nebyla to moje aktivita. Synchronizace vyšla s Pozitivní evolucí – to byla moje aktivita,“ říká na úvod Karel Janeček. 

Pozitivní evoluce měla za účel především propagovat změnu volebního systému. Cílem bylo dle Janečka snížit v zemi míru korupce a probudit v lidech aktivitu. 

 

 

Karel Janeček mluví o faktorech, které měly vliv na neúspěch kampaně a o amnestii Václava Klause

Vložit na svůj web

„Byla jedna věc, která mě vůbec nenapadla – šokovaly mě negativní reakce ze strany těch lidí, kteří by měli být na stejné straně barikády. Lidí, kteří byli součástí občanských společností. To , co jsem si vyslechl, to mě fascinovalo. Ukázalo se , že Češi dokáží být negativní a ti, kteří se považují za ty na dobré straně, dokázali být extrémně negativní a odsuzovat něco, co vůbec nechápali,“ popisuje Janeček svoji zkušenost. 

Jako příklad takového člověk uvádí současného zastupitele Matěje Hollana z Brna. „Ten člověk to vůbec nechápal, a přesto byl naprosto negativní,“ uvádí Janeček. 

Janeček se v rozhovoru vyslovuje, že mu nevadí negativní postoj vůči myšlence jeho projektu Pozitivní evoluce, ale spíše osobní negativní postoj některých lidí vůči jeho vlastní osobě. 

„Velká síla Demokracie 2.1 spočívá právě v mínusovém hlasu, protože když starosta nebo primátor vidí projekt, který má podporu, ale vidí lidi, kteří hlasují proti – tak si může uvědomit, co těm lidem vadí a ten projekt může vylepšit,“ říká Janeček a vyzdvihuje využití pro komunikaci nejen mezi lidmi na státní a městské úrovni, ale také například mezi lidmi ve firmách nebo mezi studenty ve školách.

„Naštěstí, v uvozovkách, bych poděkoval Klausovi, za jeho amnestii, protože tento zločin vlastně znamenal, že občanská společnost se potřebovala proti tomuto postavit. Veškerá energie se upřela na Klausovu amnestii – na aktivitu lidí proti, a tím pádem se energie přelila jinam a přirozeným způsobem se Pozitivní evoluce ukončila,“ vyjadřuje se Janeček k amnestii, kterou vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. 

Jaké byly náklady na projekt Pozitivní evoluce? „Veškeré náklady byly téměř třicet milionů korun. Něčeho se dosáhlo, ale nebylo to v žádném případě efektivní, ani z hlediska peněz, ani z hlediska času a úsilí,“ uvádí Janeček. 

Pozitivní evoluci hodnotí z celkového pohledu cíle projektu také pozitivně, a to z jak z osobní roviny, tak za účelem prosazení volebního systému: „Hlouběji jsem si uvědomil, jak funguje lidská psychika,“ říká. 

Citovaná odezva na projekt Demokracie 2.1: „Problém české politiky totiž nemusí být nutně ve volebním systému, ale v chápání politiky jako takové. České politice by mnohem více, než změna volebního systému, prospěla změna vnímání politiky občany. A to je úkol pro současnou politickou reprezentaci, aby zdůvěryhodnila politiku." (autor: Kamil Švec, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy)

Volební systém Demokracie 2.1 

Janeček vysvětluje v rozhovoru volební systém, který se snažil prosadit v české společnosti. „V roce 2013 mě napadl doma efekt více hlasů. To, že každý volič může mít více hlasů, než je vyhrávajících kandidátů. A to bylo pro politickou aplikaci naprosto klíčové. V ten okamžik jsem měl ten obrovský heuréka efekt. Věděl jsem, že to je něco naprosto převratného.“ 

Podle Janečka právě efekt více hlasů má protiextremistické a antipopulistické účinky. Jak říká, později jeden ze zástupců Světové banky řekl Janečkovi, že by bylo zajímavé používat tento systém pro participativní rozpočtování. 

„Síle voliče se znásobuje ne dvakrát, ale pětkrát nebo šestkrát,“ obhajuje Karel Janeček svůj návrh volebního systému, ve kterém princip stojí na tom, že má volič 4 hlasy a může využívat mínusový hlas.  

Citovaná odezva na Demokracie 2.1: „Jde o systém racionální a poměrně sofistikovaný, který by však mohl dobře fungovat za předpokladu, že skoro všichni voliči jsou racionální, mají dostatek informací a dovedou uvažovat nějak podobně jako pan Janeček. Což je bohužel fikce. S jistou nadsázkou bych mohl konstatovat, že je to systém vhodný pro matematiky, pro situaci, kdy je každý dospělý občan ČR matematikem." (autor: Josef Mlejnek, politolog, Institut politologických studií FSV UK)

„Pokud bychom měli předpokládat, že všichni voliči jsou absolutní mimoni a totálně neracionální, tak nemůžeme dělat nic, pak demokracie fungovat nemůže,“ oponuje Janeček výhradám vůči složitosti a zneužití systému s důvěrou v to, že většina voličů má svůj opodstatněný názor, kterému dodává jeho systém podporu. 

„Logika vždycky musí fungovat. Jde o to, že samozřejmě, když si někdo myslí, že používá logiku a má špatné předpoklady, tak může docházet ke špatným závěrům. Ale tady nejsou žádné předpoklady – tady jedna plus jedna rovná se dvě, já jsem teď řek ten příklad, proč to fungovat musí a bude,“ říká Janeček k příkladu, jehož záznam si poslechněte v audioboxu. 

 

 

Příklad fungování Demokracie 2.1 vysvětluje Karel Janeček i Interview Plus

Vložit na svůj web

„Dosahujeme toho, že dnes se používá Demokracie 2.1 v hodně městech, nejen v České republice, ale i v zahraničí – teď stačí už jen lidem říct – pojďme to aplikovat i v politice, zásadně si změníme naši situaci. Potřebujeme, aby třeba dva miliony lidí tu změnu chtěli,“ říká Janeček a dodává: 

„Nikdy nebudu kandidovat, nebudu zakládat politickou stranu, nechci se účastnit moci – nikdy bych to nechtěl dělat. Ani by to nemělo smysl, protože jeden člověk by si nemohl myslet, že získá ústavní většinu. Klíčové je získat podporu lidí tak, aby půlka voličů sociální demokracie si přála změnu volebního systému na Demokracie 2.1,“ uzavírá Karel Janeček rozhovor pro Český rozhlas Plus.  

Autor:  Michael Rozsypal, Jan Bartoněk
Pořad: Interview Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:34, repríza 16:34  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace