Když vysoké školy nedostanou tři miliardy, vyjdeme do ulic, říká předseda Studentské komory

„Cokoli pod tři miliardy je problém a jdeme do ulic. To stále platí,“ říká Michal Zima. Dříve dojednané navýšení podle něj má podporu i v nové Sněmovně - Foto: Luboš Vedral

„Cokoli pod tři miliardy je problém a jdeme do ulic. To stále platí,“ říká Michal Zima. Dříve dojednané navýšení podle něj má podporu i v nové SněmovněFoto: Luboš Vedral

Čeští učitelé jsou placeni nejhůř ze všech vyspělých zemí sdružených v OECD. Od listopadu ale jejich platy porostou o patnáct procent a prakticky všechny politické strany souhlasí s dalším navyšováním. Podle rozpočtu na příští rok by tři miliardy navíc měly dostat i vysoké školy. „Cokoli pod tuto hranici je problém a jdeme do ulic. Pokud Sněmovna rozpočet neschválí, nebo zkrátí dojednané tři miliardy, budeme výrazně nespokojení,“ říká předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima, který připomněl protesty z letošního září.

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová původně vysokým školám slíbila 4,5 miliardy korun, což byla podle Zimy minimální částka. „Tři miliardy jsou bezpochyby nejvyšší jednorázová investice do českého školství za poslední léta. Není to ale zcela adekvátní, protože deset let se s tím rozpočtem nic nedělo,“ upozorňuje. 

„České vysoké školství je kvalitní a absolventi jsou uplatnitelní na trhu práce. Sami studenti by měli dát najevo, o co mají zájem.“
Michal Zima

Peníze navíc by měly být použity především na platy pedagogů a na podporu doktorandů prostřednictvím stipendií. „Ministerstvo školství posílá na prezenčního doktoranda, který do školy dochází pět dní v týdnu, devadesát tisíc korun za rok,“ zdůrazňuje Zima. 

V průměru to znamená asi sedm a půl tisíce korun měsíčně, záleží ale na každé škole a fakultě, jak si to upraví. Reálný plat tak může být i nižší, naopak v ideálním případě až jedenáct tisíc korun, pokud doktorand složí státní závěrečné zkoušky nebo publikuje v impaktovaných časopisech. 

Vysoká škola nestačí 

Podle Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz na VŠE je problém, že studenti dnes absolvují obory, které ještě před pár lety neexistovaly. Pak při hledání práce musí nabídnout řadu dovedností, které je ale škola zaměřená na teoretické znalosti nemůže naučit. 

„Chceme Průmysl 4.0, ale fungujeme ve Vzdělání 2.0, vysoké školy a studijní plány se těžko přizpůsobují aktuální situaci. Není divu, že si studenti hledají další neakreditované vzdělání a různé certifikáty,“ připouští Zima. 

Podle ministra školství Stanislava Štecha by nedostatek absolventů v některých oblastech mohly řešit umístěnky a firemní smlouvy. „Nejsem proti, pokud by student dostal nabídky na práci v regionu. Ale nerad bych, aby se z toho stalo něco povinného. Vzpomeňme na minulý režim,“ varuje. 

Například nedostatek praktických lékařů v regionech Zima nepovažuje za problém školství, ale zdravotnictví. „Máme kvalitní absolventy, ale není pro ně rentabilní, aby svou praxi vykonávali v regionech, kde za stejnou práci dostanou nižší mzdu,“ uzavírá. 

Mělo by smysl zavést školné? Jak budou vypadat oslavy 17. listopadu? Poslechněte si celé Interview Plus >>
Autor:  Michael Rozsypal, Michael Erhart
Pořad: Interview Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:34, repríza 16:34  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace