Migrace změní Evropu. Přestane být taková, jakou jsme ji znali, říká politický geograf

„V Česku je spíše je takové udržování stavu. Obyvatel neubývá, což je dnes problém řady evropských zemí. U nás počet obyvatel klesal v devadesátých letech,“ připomíná politický geograf Bořivoj Hnízdo.

Není pochyb, že vzdělaný migrant, který zvládá svou profesi, je přínosem. Státy jako Kanada nebo Spojené státy s tím mají zkušenost už od svého vzniku. Ale musí to být lidé, kteří skutečně něco přinášejí. A ne že jen zneužívají sociální systém.Bořivoj Hnízdo

Asiaté jsou úspěšní po celém světě

Mění se také vztah českého obyvatelstva k příchozím, například kladný vztah k vietnamské komunitě. „I když se o tom nemohlo mluvit, v osmdesátých letech byl ten vztah velmi negativní. A něco podobného pozorujeme i u Ukrajinců. Češi si uvědomují, že migranti pracují v pozicích, které našinci odmítají dělat,“ upozorňuje.

Přesto mají Češi podle průzkumu Eurobarometru k migraci nejvíce negativní postoj z celé Evropské unie. Její pozitivní přínos vidí jen 12 % Čechů, evropský průměr je 44 %. „Já bych tomu tak velkou váhu nedával. Viděl jsem třeba několik průzkumů ohledně znalosti cizích jazyků, ve kterých jsme dopadli daleko hůře než země, v nichž z vlastní zkušenosti vím, že ta znalost není příliš vysoká. Myslím, že jsme k sobě velmi kritičtí a pesimističtí.“

Z pohledu vysokoškolského učitele má Hnízdo pozitivní zkušenost s vietnamskými studenty. „Generace zde narozená je velmi úspěšná a není to nic výjimečného. Platí to pro východoasijské komunity všude ve světě.“

Vietnamci často dostávají české přezdívky|foto: Klub Hanoi

Je rozdíl v tom, jak se integrují lidé z Dálného a Blízkého východu? „Je to otázka, jakou hodnotu má v té komunitě práce, výdělek a jaké je zapojení rodiny do pracovní činnosti. To jsou věci, které se během generací zásadně nemění. Z toho vyplývají rozdíly mezi lidmi z islámského světa a třeba příchozími z oblastí buddhismu a taoismu,“ vysvětluje profesor z pražské Metropolitní univerzity.

Evropa stárne a slábne

V Evropské unii se loni zvýšil věkový medián na 42,6 roku, přitom ještě v roce 1990 byl mírně nad 35 lety. Zmenšuje se naopak podíl Evropanů na světové populaci, dnes se pohybuje okolo 8 %. Slábne kvůli tomu i reálná moc Evropy? „Jsou jistě i jiné faktory, politické i ekonomické. Mezi deseti nejrozvinutějšími ekonomikami jsou stále čtyři evropské země, ale možná za chvíli vypadne Itálie. Evropa pomalu ale jistě ztrácí vliv,“ konstatuje.

Když světová populace kolem roku 1830 dosáhla jedné miliardy, tvořili Evropané asi jednu pětinu. A 19. století můžeme i v tom negativním smyslu nazývat evropským stoletím. O 20. stoletím bych o tom už z hlediska mezinárodního systému pochyboval a 21. století význam Evropy ještě dále sníží.Bořivoj Hnízdo

Podle studie amerického Per Research Center se do roku vyrovná podíl křesťanů a muslimů na světové populaci. A odrazí se to i v etnickém složení Evropy. „Procenta muslimů v západní Evropě nejsou tak vysoká, ale budou se zvyšovat. Chtěl bych ovšem upozornit, že v těch zemích to bude mít různé efekty. Jde o rozdílnost politických kultur, například francouzské a německé, nebo zkušeností s kolonialismem.“

Zřejmě nejvíce migrantů pochází v Evropě z Turecka. Když nyní turecký prezident evropským Turkům vzkazuje, aby měli aspoň pět dětí a že se stanou budoucností Evropy, je to hrozba?

„Nám to tak může znít, ale je otázkou, zda to tak přijde i muslimovi. Jestli velká rodina není běžnou součástí jeho prostředí, pro Evropu je zase typický individualismus. My bychom něco podobného neřekli. Jsme zvyklí cizí kulturu akceptovat a tolerovat, podle názoru mnohých možná až příliš,“ uzavírá Hnízdo.