Mladé Brity láká Corbynova radikální rétorika. Jeho recepty ale nefungují, říká Michael Žantovský

9. červen 2017

Britské parlamentní volby těsně vyhráli konzervativci, v 650členném parlamentu nezískali většinu. Premiérka Theresa Mayová přesto věří, že se jí podaří sestavit vládu, a to s pomocí severoirské Demokratické unionistické strany. „Výsledek na první pohled není katastrofální. Ale Konzervativní strana v roce 2015 po osmnácti letech získala absolutní většinu v Dolní sněmovně – a tu teď ztratila,“ hodnotí bývalý velvyslanec ve Spojeném království Michael Žantovský.

Naopak výrazně uspěli labouristé, kteří těžili hlavně z přízně mladých voličů. Lídr strany Jeremy Corbyn tím Žantovskému připomíná Bernieho Sanderse, který byl soupeřem Hillary Clintonové v prezidentských primárkách amerických demokratů. Otázkou ale je, zda v případě Corbyna nešlo především o protestní hlasy.


Corbyn do programu labouristů vrátil znárodňování a má některá sporná vyjádření v zahraniční politice ohledně Blízkého východu a vztahu s Izraelem. Je také obdivovatelem Huga Cháveze a venezuelské cesty.Michael Žantovský

Důvodem podle Žantovského je, že tradiční politika a liberální demokracie ztratila vizi o budoucnosti. Mnohými voliči je považována za elitářskou, nechápající přání obyčejného člověka. „Mladá generace, u které je velkým problémem rostoucí nezaměstnanost, si od jeho radikální rétoriky slibuje nejvíc. My jsme ji už ale zažili a víme, že to nefunguje,“ říká Žantovský.

Corbyn nyní premiérku vyzývá k rezignaci, Mayová ale věří tomu, že se jí podaří sestavit vládu. „Svědčí o tom fakt, že požádala o audienci u královny. To potenciální premiér nedělá, pokud nemá jistotu, že vládu vytvoří,“ upozorňuje Žantovský.

Podpora severoirských unionistů by ale znamenala křehkou většinu pouhých dvou hlasů. Navíc je zde odstrašující případ Liberálních demokratů, kteří na spolupráci s konzervativci tvrdě doplatili. Po pěti letech koaliční vlády v roce 2015 při ztrátě 49 křesel získali jen osm poslanců.

„Tady je jiná situace i rizika. Unionistická strana má pevnou podporu v protestantské části severoirského elektorátu. Nebezpečí ale je, že tichá podpora vlády posílí napětí s katolickou částí,“ říká Žantovský v narážce na konfliktem hluboce rozdělenou společnost.

Logo

Konec snu o skotské nezávislosti

Velkým překvapením voleb je výrazná ztráta Skotské národní strany. „Je to důsledek neuvážených rozhodnutí skotské premiérky Sturgeonové, která volala po druhém referendu o vystoupení ze Spojeného království, přestože podpora takového kroku byla podstatně slabší než v roce 2014,“ přibližuje.

Skotská reprezentace si podle Žantovského představovala snadný přechod ze Spojeného království do Evropské unie. Její představitelé na to ale reagovali zdrženlivě a Skotsku hrozilo, že by se ocitlo ve vzduchoprázdnu bez významné ekonomické a bezpečnostní podpory. „Takový krok do neznáma chtěl málokterý skotský volič podporovat,“ dodává Žantovský.

Vrátí se ještě někdy proevropští Liberální demokraté? Jak se výsledek voleb projeví ve vyjednáváních o brexitu? Semknou se konzervativci kolem své premiérky? Poslechněte si celé Interview Plus >>

Doba „velkého škrábání se na hlavě“

Český rozhlas Plus se britským předčasným volbám věnoval i v hodinovém speciálu. Politolog Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš označil výsledek za velké překvapení. Podle ekonoma Petra Zahradníka se Velká Británie stává nejméně čitelnou a nejméně vyzpytatelnou členskou zemí Evropské unie, pokud se tak dá ještě vůbec nazvat.

Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) potvrdila, že ani instituce Evropské unie z výsledků britských voleb nejásají. „Nemluvila bych o obavách, ale o očekávání. Právě po volbách v Británii jsme se těšili, že se na britské straně dostaví konsolidace, že tam bude stabilní situace a že tam budeme mít stabilního partnera se silným mandátem k jednání o odchodu Británie i o budoucím uspořádání vztahů s EU,“ řekla Jourová.

Podle spolupracovníka Českého rozhlasu Jana Jůna jsme v „situaci velkého škrábání se na hlavě“. Honorární konzul ve Skotsku Paul Millar je ale s výsledkem voleb vcelku spokojen: „Můj závěr je, že výsledek je vcelku uspokojivý, protože povede ke konsenzuální vládě. Budou se muset dohodnout, a to i mezi různými frakcemi v parlamentu.“

Speciál - hosté
autoři: ert , bum
Spustit audio