Nejsme popelnicí Evropy, spotřebitel si může vybrat kvalitní výrobky, tvrdí redaktor dTestu

18. srpen 2017

Jsou čeští spotřebitelé méně nároční na kvalitu potravin než lidé na Západě a podřadná surovina u nich kvůli nižší ceně vítězí? „Do jisté míry tomu tak je. Výsledky spotřebitelských průzkumů ukazují, že Češi si za kvalitu rádi připlatí. Dost možná se ale jen snaží tvářit uvědoměleji, protože podle dat řetězců stále dávají přednost nižší ceně,“ říká Jan Maryška z časopisu dTest. Češi podle něj velmi často pozorně čtou informace na etiketě, velkou roli pro ně hraje především podíl masa a naopak absence separátu.

„Právě jeho přítomnost musí být na obalu zvýrazněna a podle legislativy se nesmí započítávat do obsahu masa a u některých výrobků je jeho použití zcela zakázáno. Na separátu jinak není nic škodlivého, ale zkrátka to není maso,“ podotýká Maryška.


Němečtí spotřebitelé by lančmít ze separátu asi odmítli. Ale i ti čeští mají k dispozici spoustu výrobků vyrobených z masa a záleží jen na nich.Jan Maryška

Nedávný test výrobků zakoupených u nás a v Německu odhalil případ dánského lančmítu, který byl pro německý trh vyráběn z vepřového masa a pro český z drůbežího separátu. „V Německu je separát považovaný za náhražkovou surovinu a tamní řezníci se ve svých stavovských pravidlech zavázali, že ho nebudou používat. Veřejnost ho zkrátka odmítla,“ uvádí.

O síle trhu se v dTestu přesvědčili při testování výrobků privátních značek velkých řetězců, které si je nechávají vyrábět u jiných firem. „Odhalily se nám zvyklosti na českém, německém a rakouském trhu. Třeba pomerančová limonáda za hranicemi obsahovala jistý podíl pomerančové šťávy, ale česká verze neměla s ovocem nic společného.“

Stejný výrobek se nemá lišit

Jan Maryška

Je na tom ale něco špatně, pokud to zákazník ví a může se rozhodnout pro jiný výrobek? „To je v pořádku. Ale špatně je, pokud výrobce prodává produkty jedné obchodní značky a v různých zemích je odlišuje třeba kvalitou nebo množstvím použitého masa,“ zdůrazňuje Maryška.

Spotřebitel ovšem není klamán, protože si složení může přečíst. V tomto smyslu se vyjádřila i eurokomisařka Věra Jourová, která má ve své gesci ochranu spotřebitele, podle níž není jasné, jak by měla právní úprava vypadat.

„Bylo by nefér po zákazníkovi požadovat, aby si pro kvalitnější výrobek jezdil do Německa. Mohlo by se to regulovat podobně jako známkové právo, podle kterého dnes můžete napadnout jiného výrobce, že se používáním podobného obalu přiživuje na vaší dobré pověsti,“ říká Maryška.

Německá Nutella neoslnila

Na druhou stranu ale připouští platnost argumentu výrobců, že spotřebitelé v různých zemích mají jiné chuťové preference. „V Česku je rozšířené přesvědčení, že na Západě se prodává úplně jiná Nutella než u nás. Ve skutečnosti se ale odlišoval jen německý vzorek, který obsahoval víc kakaa. A čeští spotřebitelé ho ve slepé zkoušce odmítli jako méně příjemný.“

Podobně dopadlo i srovnání výrobků dalších renomovaných značek. DTest došel k závěru, že výrobky jsou si velice podobné a v hlavních kvalitativních parametrech se příliš neliší. „Výkyvy lze vysvětlit proměnlivostí šarže nebo jinými přirozenými vlivy. Porovnávali jsme sice pouze sedm dvojic značkových výrobků, ale rozhodně bych neřekl, že je Česko popelnicí Evropy.“ uzavírá Maryška.

Neměla by se kvalita potravin řešit spíše na národní úrovni? Měl by být zakázán drůbeží separát? Poslechněte si celé Interview Plus >>
autoři: ert , Michael Rozsypal
Spustit audio