Nová hedvábná stezka nepřinese milodary. Investované peníze bude Čína chtít zpět, říká sinolog

Čína po desetiletí odmítala zaujmout výraznější roli ve světovém dění. S nástupem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se to ale nyní mění. Důkazem je právě i projekt Nové hedvábné stezky - Foto:  Kremlin.ru

Čína po desetiletí odmítala zaujmout výraznější roli ve světovém dění. S nástupem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se to ale nyní mění. Důkazem je právě i projekt Nové hedvábné stezkyFoto:  Kremlin.ru

Nová hedvábná stezka, novodobá spojnice Východu a Západu, bude podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga otevřená pro všechny. Přinejmenším západ Evropy se ale k iniciativě staví zatím rezervovaně. Jako jediný prezident zemí Evropské unie odletěl na konferenci o stezce český prezident Miloš Zeman. Přinese to České republice výhody?

„Dost bych o tom pochyboval. Srovnal bych to s jeho účastí na předloňských oslavách konce 2. světové války v Pekingu, která podle Hradu přinesla návštěvu čínského prezidenta v Praze,“ říká sinolog Martin Hála. 

Práce především pro Číňany 

Prezidentská kancelář během ní oznámila projekty v hodnotě 100 miliard korun jen na rok 2016. „Realizovala se ale jen asi 2 %. Myslím, že aktuální návštěva bude mít podobný výsledek – viditelný dopad symbolicko-politický a velmi omezený dopad ekonomický,“ předvídá spoluautor webu o Číně Sinopsis.cz. 

„S velkorysostí projektu je to trochu složitější. Nejde o žádné milodary, jedná se o investice formou nízkoúročených půjček, které se samozřejmě musí vracet.“
Martin Hála

Nová hedvábná stezka podle něho nepřináší žádné milodary. Jedná se o investice formou nízkoúročených půjček, které se samozřejmě musí vracet. „Projekty se navíc musí realizovat za účasti čínských kontraktorů. Čínská strana se vlastně jen snaží uplatnit nevyužité výrobní a stavební kapacity v zahraničí,“ tvrdí sinolog. 

Varování z Cejlonu 

Pokud by se ale české straně podařil vyjednat rovné podmínky, mohlo by to být pro Českou republiku výhodné. Jde nejen o volný přístup k miliardovým zakázkám, ale také o smysluplnost projektů. Celá iniciativa je totiž podle Hály hnána politicky, a to představuje velké riziko. 

Čína mluví o harmonii a výhodách pro obě strany. Podobně vzletné a abstraktní pojmy ale používá i v domácí politice. V praxi to ale místo harmonie znamená společenskou kontrolu a dominantní postavení komunistické strany - Foto: Jana Přinosilová

Čína mluví o harmonii a výhodách pro obě strany. Podobně vzletné a abstraktní pojmy ale používá i v domácí politice. V praxi to ale místo harmonie znamená společenskou kontrolu a dominantní postavení komunistické stranyFoto: Jana Přinosilová

Jedním z již dokončených projektů je například výstavba nového letiště na Srí Lance.  

„Postavilo se v rekordním čase, je supermoderní, ale problém je, že leží 250 km od metropole Kolomba a přistávají na něm 1 až 2 letadla denně. Projekt byl samozřejmě financován z půjček, které je nutné splácet, přestože příjmy z letiště jsou minimální,“ podotýká. 

Globalizace po čínsku 

Čína po desetiletí odmítala zaujmout výraznější roli ve světovém dění. To se nyní podle Hály dramaticky změnilo a projekt Nové hedvábné stezky je toho důkazem:  

„Mluví se o tom už déle, vše ale urychlil nástup současného čínského prezidenta a zejména pak Donalda Trumpa ve Spojených státech, který se z globalizačních procesů stahuje. Čína chce vyplnit uvolněný prostor. A to ve vedení globalizace i bezpečnostní architektury nového světového řádu.“ 

Nová hedvábná stezka / Pás a cesta
Projekt má být otevřen všem zájemcům, kteří se přihlásí k čínské vizi. V jeho rámci neexistují pevná formální pravidla, vše záleží na ad hoc dohodách na vládní úrovni a bilaterálních jednáních. Čína sestavila seznam 65 zemí, které jsou označuje jako klíčové, a jednou z nich je i Česká republika.
Podle britského deníku Guardian se projektu odmítá účastnit Evropská unie, protože nezohledňuje sociální a ekologické otázky a není dostatečně transparentní. Je zde ale uskupení 16 zemí východní Evropy – z toho 11 členů Unie – a Číny, které se k projektu staví pozitivně, mezi nimi i Česko.

Obchod bez pravidel 

Bloky a aliance jsou podle Číny přežité, místo nich by mělo zavládnout přátelství, družba a harmonie. „Svazky by se měly budovat na bázi bilaterálních vztahů, čímž se vracíme k základní diplomatické prioritě Číny, tedy dojednávat vše bilaterálně. To je pro ni totiž výhodnější.“ 

V Číně se hovoří o globalizaci 2.0, která v podstatě znamená otevřený přístup na zahraniční trhy – a ne zcela otevřený přístup na ten čínský: „Je to pojetí globalizace, ve které by Čína měla výsadní postavení. A zároveň v něm neexistuje žádný normativní rámec, jak můžeme vidět u Nové hedvábné stezky – není tam nic o životním prostředí nebo o transparentnosti.“ 

Bude Nová hedvábná stezka a otevírání se světu znamenat i demokratizaci poměrů v Číně? Nebo právě naopak? Poslechněte si celé Interview Plus >>
Autor:  Jan Bumba, Michael Erhart
Pořad: Interview Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:34, repríza 16:34  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace