Obnovitelné zdroje jádro nenahradí. Ale bude to důležitá složka energetického mixu, říká Drábová

Životnost stávajících bloků dukovanské elektrárny by měla skončit zhruba do 20 let, mezi roky 2035 až 2037.

„Je to spíše konzervativní odhad, protože technicky by ty bloky mohly pracovat 60 let i déle. Ve Spojených státech se běžně vydávají licence na takovou dobu a ty elektrárny to technicky i z hlediska bezpečnosti velmi dobře zvládají,“ říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Postavit jaderný blok trvá i 20 let

Stát musí být konzervativní a předpokládat, že příprava nového jaderného bloku – od prvního posouzení vlivů na životní prostředí až po připojení do sítě – trvá zhruba 20 let. Už by se tedy mělo začít.Dana Drábová

Aby se vše stihlo včas, bylo by potřeba se stavebními pracemi začít v letech 2025 až 2027, protože obvyklá doba pro výstavbu jaderného bloku a jeho přípravu ke spuštění je okolo pěti až osmi let. „Ne vždy se to ale daří dodržet. Dvě výkladní skříně jaderné energetiky v Evropě, reaktory ve Francii a ve Finsku, už tuto dobu dalece překročily. Finský Olkiluoto 3 měl být v provozu už v roce 2008,“ připomíná.

Pokud by nebyly postaveny nové bloky Dukovan, mohlo by to při současném nastavení Státní energetické koncepce (SEK) znamenat problém. „Dukovany pokrývají zhruba 15-18 % spotřeby v České republice. Možností, jak tento výkon nahradit, mnoho není. Po roce 2020 nás začnou opouštět uhelné elektrárny, pro které navíc nebude uhlí,“ varuje.

Co budeme dělat, až dojde uhlí?

Připomeňme si aktuální čísla. Uhelné elektrárny dnes pokrývají polovinu spotřeby, jaderné – když mají dobrý rok – 35 %, a ten zbytek je plyn a obnovitelné zdroje. V roce 2040 budeme mít méně než 15 % z uhlí, podle optimistů 25 % z obnovitelných zdrojů. A co ten zbytek?Dana Drábová

„Možností je začít elektřinu dovážet, ale otázkou je odkud. Okolní státy jsou na tom velmi podobně jako my a jejich zdrojové portfolio je i u nich poměrně dost založené na uhlí. Můžeme také elektřinou více šetřit, ale úspora nikdy není zadarmo. A třetí možnost je kombinace plynových a jaderných elektráren, které by se podle SEK měly dodstat ze současných 35 % na 45 %.“

O peníze jde až v druhé řadě

Jaderná elektrárna Dukovany|foto: Český rozhlas

Výstavba nových bloků jaderných elektráren je ale investicí za více než 100 miliard korun. Měl by ji platit stát? „Zdá se to jako obrovská suma, byla by ale rozložena do období 10 let. Stát je většinovým vlastníkem firmy, která je strategická pro zajištění bezpečnosti v energetice. Měl by proto ČEZ úkolovat, ale také mu svým vlivem uhrábnout cestu k tomu, aby tuto investici mohl financovat. Když stát projeví jasný zájem o stavbu toho bloku, může ČEZ získat úvěr za rozumných podmínek,“ naznačuje Drábová.

Vyplatí se ale tato investice při současných cenách elektřiny? „Strategickou investici těžko můžete hodnotit jen z pohledu návratnosti. Jde i o rozumnou pravděpodobnost toho, že až si někdy v roce 2040 teta Dymáková z Horní Dolní vzpomene, že potřebuje rozsvítit, tak se ta žárovka rozsvítí. Tohle zajistit je úkolem státu, který to v určité situaci hypoteticky možná bude muset celé zaplatit. Ale nemyslím si, že by v takové situaci byl.“