Pavel Kohout: Andrej Babiš využil daňové výhody. Bylo to legální, ale ne hezké

„Andrej Babiš využil daňové výhody, která zde legálně existovala,“ říká ekonom Pavel Kohout. „Ale ne vše, co je legální, je zároveň hezké. Žádný zákon, s odpuštěním, nezakazuje se při jídle rýpat v nose, ale hezké to není,“ dodává.

Babiš prohlásil, že na svém postupu nevidí nic nelegálního ani špatného. Korunové dluhopisy prý stejně jako on nakoupilo dalších 70 tisíc lidí. „Mám ale za to, že tady se jednalo o lidi, kteří nakupovali státní korunové dluhopisy. Mohlo se samozřejmě jednat o manažery firem, kteří si takto nechávali vyplácet odměny, ale v takovém případě nemám představu, kolik jich mohlo být,“ namítá Kohout.

Zdanění cenných papírů u nás bylo považováno za podružnou věc. Pouze v tomto případě, když došlo k něčemu, co je vnímáno jako daňový únik, tak se pozornost veřejnosti a politiků obrátila tímto směrem.Pavel Kohout

Ministr financí také uvedl, že 52 milionů, které využitím korunových dluhopisů získal, věnuje na charitu. „Já nemám v oblibě, když si politici berou charitu jako prostředek ke svému zviditělnění a radši se k tomu nebudu moc vyjadřovat. Ale je to do určité míry přiznání, že to, co udělal, nebylo příliš hezké,“ říká ekonom a jeden ze zakladatelů politické strany Realisté.

Za nesystémové považuje to, aby finanční správa prošetřovala případ týkající se jejího současného šéfa. „Ministr financí je v podstatě nejmocnější člověk v zemi, vede obrovský moloch sdružující výběr daní, státní rozpočet, majetek i dluhy a navíc se podílí na regulacích. Bylo by rozumné, pokud by daňová správa byla nezávislý orgán s podobným postavením, jako má Nejvyšší kontrolní úřad nebo Česká národní banka.“

Nečekaná výhoda

V čem vlastně spočívá ona výhodnost korunových dluhopisů? „Mají nominální hodnotu jedna koruna, čili se z nich platí úrok v haléřích. A proto se do určité doby mohl zanedbat, zlatá éra byla do roku 2012. Poté si toho stát všiml a tuto možnost omezil.“

Ministr financí Andrej Babiš|foto: Filip Jandourek

A to po téměř 20 letech, tento způsob daňové optimalizace se datuje až do roku 1993. „Tenkrát nikoho nenapadlo, že by dluhopis mohl mít tak nízkou hodnotu, standard byl 10 tisíc korun. Aby se zjednodušilo počítání úroků, začaly se zaokrouhlovat na celou korunu. Došlo tak k tomu, že někoho napadlo emitovat dluhopisy s nominální hodnotou jedna koruna a tím z toho úroku neplatit žádnou daň.“

Inspirace ministerstvem

Firemních dluhopisů ale tehdy existovalo velmi málo, převažovaly ty státní se standardní hodnotou. „Nikoho to netrápilo až do roku 2012, kdy ministr financí Kalousek přišel s populárními spořícími dluhopisy pro veřejnost. Jedna z těch emisí měla hodnotu jedné koruny a bylo to inzerováno jako zajímavá daňová výhoda. Už tenkrát se o tom velmi diskutovalo, ale všichni byli ujištěni, že se jedná o legální praktiku,“ upozorňuje Kohout.

Nakupovat státní dluhopisy ovšem mohly jen fyzické osoby, nikoli firmy či banky. „Když s tím ale ministerstvo financí přišlo, firmy ve vydávání korunových dluhopisů objevily naprosto legální způsob, jak optimalizovat daně. Zejména se to týkalo osob v řídících orgánech, které si takto mohli vyplácet nezdaněné odměny.“

Kde by Pavel Kohout bral inspiraci při psaní zákonů? Jak by reformoval finanční správu? V čem spočívají slabiny českých finančních úřadů? Poslechněte si celé Interview Plus >>